Bídná redakce knihy o milionáři

Dnes již klasická suita Tubular Bells od Mikea Oldfielda by v roce 1973 nevyšla nebýt Angličana Richarda Bransona. Jako jediný z dvacítky vydavatelů, na jejichž dveře Oldfield klepal, rozeznal umělcův talent. Tenkrát Branson platil za nespoutaného intelektuála s vizí činorodého obchodníka a nadšence. Dnes je dáván za příklad jednoho z nejúspěšnějších byznysmenů: v současnosti vlastní aerolinky, je balonovým vzduchoplavcem, kormidluje nové vydavatelství V2. Dokázal vydělat hodně peněz, a neztratit přitom důstojnost. I o tom je obsáhlá biografie z pera britského publicisty Micka Browna.

Browna zdobí cit, s nímž o Bransonovi vypráví. Stylem literárního scénáře, prost patosu, soustřeďuje se hlavně na vykreslení Bransonova charismatu, který tento muž užaslému okolí servíruje ve vytahaném svetru a se širokým upřímným úsměvem. Životopisec tu pracuje bez předsudků, s jakousi malebností, nezbytným suchým anglickým humorem, nejednou trefně glosuje. Branson je v jeho očích dobrodruh, jehož před vězením za první a poslední daňový únik zachraňuje matka, ovšem je to i romantik, pro něhož vyrovnávat se s finančními problémy či vzdát se peněžního zisku je prostě "fun" - zábavné.

Stejně tak si Brown pozorně všímá detailů, které hrály roli při rozšiřování firmy Virgin a potažmo celého Bransonova impéria. Sem patří jeho objev Oldfield - ovšem konkurenci Branson přebral také Sex Pistols, dokázal se vymanit z krize díky úspěchu zprvu podceňovaných Human League. Sarkastické komentování Bransonovy svérázné spolupráce s kontroverzním manažerem Malcolmem McLarenem či prostá reflexe obchodníkova soucitu a následné pomoci umělcům závislých na drogách (Boy George aj.) je jistě podnětnější než samostatné kapitoly o jeho akčních dobrodružstvích (překonání rychlostního rekordu v plavbě přes Atlantik atd.).

V originále Brownův titul také skvěle slouží jako encyklopedie s množstvím dosud nezveřejněných dat a informací. Ne tak v českém překladu, stylisticky čistém, avšak zatíženém nejednou faktografickou chybou či nedůsledností jak v názvosloví, tak v popiscích k fotografiím. Na jedné z nich je Holly Johnson, někdejší zpěvák formace Frankie Goes To Hollywood, vydáván za ženu (českou redakci zřejmě dezorientovalo jméno Bransonovy dcery Holly).

Trapným přehmatem je věta, dle níž "Branson nepotřeboval znát rozdíl mezi van der Graafovým generátorem a skupinou Blodwyn Pig". "Van der Graaf Generator" totiž není stroj, nýbrž známá skupina. Zmateně vyznívají překlady konkrétních titulů: z Oldfieldových Tubular Bells se poněkud tristně staly Válcové zvony. Jako absurdní se jeví snaha překládat názvy filmů (z dílny Virgin) jako Electric Dreams či Absolute Beginners, které se nedostaly do české distribuce. Není sporu o tom, překlad měl redigovat i někdo, kdo se ve světě pop-music skutečně orientuje.

Mick Brown: Richard Branson - životní příběh milionáře a dobrodruha

přeložil Martin Pokorný

384 stran + 16 stran fotografické přílohy

239,- Kč  , náklad neuveden

Euromedia Group - Knižní klub Praha

Mick Brown: Richard Branson - Životní příběh miliardáře a dobrodruha