RECENZE: Legendární komiks Barbarella nabízí lásku místo násilí

Legendární komiksová Barbarella je konečně v Česku. Cesta jí sice trvala přes půlstoletí, ale hrdinka má výhodu: na stránkách komiksu nezestárla. Co víc, zkrásněla – ta patina jí opravdu sluší.

Barbarella | foto: Argo

Barbarellu vymyslel a nakreslil Jean-Claude Forest v roce 1962. Byl z toho skandál. Po válce byla totiž Francie ve věcech sexuálních hodně konzervativní. A Barbarella je krasavice k pohledání, která se nerozpakuje svůj sex-appeal, podtržený ideálními proporcemi, využít.

Je sebevědomá, hrdá, nezávislá. Kde by mužský hrdina dal ránu pěstí či si zařádil s kulometem, tančí nahatá Barbarella svůj tanec smyslů, dává průchod živočišnosti, nechává svobodně proudit vášeň.

Kniha, vydaná Argem, obsahuje dvě alba. Když odmyslíme revoluční profil hlavní hrdinky, jde o tuctové příběhy v hávu vědecké fantastiky. Barbarella létá po planetách a jde z akce do akce. Nepřátelům vždy uniká, vždy vítězí, modeluje finále k obrazu svému. Druhé album (z roku 1974) je sice scenáristicky propracovanější, blízko surreálním fantaziím Alejandra Jodorowského, ale i tak platí, že je poněkud upovídané, zdlouhavé, místy banální a nudné.

Spíš než první plán funguje dnes komiks v druhém čtení: Barbarella jako mýtus, součást globální popkultury. Typický produkt své doby. Vizuálně nemá daleko k pop-artu, který proslavil Warhol. 

Barbarella

80 %

Jean-Claude Forest

168 stran, Argo, 2017

přeložil Richard Podaný

Myšlenkově by mohla stát v řadě jak s hippies, tak se studenty, kteří revoltovali koncem 60. let napříč západní Evropou. Je symbolem svobody. A nejen té sexuální, obecně ženské. Má smysl pro sociální spravedlnost. Kulturní otisky si od ní berou především její krásnou tvář. V Čechách k ní měla nejblíž zřejmě Olga Schoberová ve filmu a komiksová Muriel dvojice Macourek–Saudek.

A funguje ještě něco. Jean-Claude Forest se v žánru vědecké fantastiky ukazuje jako vizionář. Zejména v opakovaně užitém motivu vražedné závislosti člověka na „obrázcích“. Jeho Barbarella tak pracuje vydatně na poli emocí i rozumu. Staví lásku proti násilí, erotický elán proti přívalům testosteronu – a otvírá velké téma současnosti: posedlost virtuální realitou. Ještě že už je tady ta krasavice s námi.