Jak jste se cítila po skončení vaší moderátorské premiéry?
Moderování je jiná disciplína, než na jakou jsem zvyklá. Večer jsme chystali dva měsíce a měl celkem šestačtyřicet bodů ve scénáři, moc jsem se na něj těšila a užívala si ho a teď mohu konečně říct, že jsem ráda, že už to mám za sebou.
Kdo byl vaším favoritem mezi nominovanými?
Přála jsem si, aby vyhrála Radka Denemarková, což se částečně splnilo, moc se mi líbil i Rukopis Bohumily Grögerové a vlastně všechny nominované básnické sbírky.
Jaký byl pro vás nejtěžší moment večera?
Těžké je předávat cenu in memoriam, tedy v tomto případě cenu manželce a dceři Jiřího Šimona. Dopředu nikdo neumí odhadnout dojetí těch, kteří přijdou na pódium cenu přebírat a těžko se pak navazuje s nějakým humorem.
Šimonovy vzpomínky mají působivost filmuČtěte recenzi oceněné knihy |
Během večera jste zmínila Národní knihovnu i petici Za Česko kulturní. Proč?
Na předávání Magnesií Liter měli přijít tři politici – ministr kultury, jeho náměstek a pražský primátor. Nepřišel ani jeden, primátor prostě odjel na dovolenou. To je přece zoufalé a svědčí to o nekulturnosti českého národa.
