Ani přes senzačnost tématu se Alabama Song k bulváru nezvrhl

  17:10aktualizováno  17:10
Beletrizovaný příběh vztahu slavného amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda a jeho ženy Zeldy vypráví francouzský spisovatel Gilles Leroy v románu Alabama Song.

Francis Scott Fitzgerald a jeho žena Zelda | foto: Profimedia.cz

"Alabama Song je třeba číst jako román, a nikoliv jako biografii Zeldy Fitzgeraldové coby skutečné osoby," zdůrazňuje autor v závěrečné poznámce. Zároveň v ní ale vypočítává nejrůznější reálné zdroje, ze kterých vycházel, a řada skutečností, o kterých vypráví, je z literární historie všeobecně známa. Alabama Song tak stojí kdesi uprostřed mezi čirou fikcí a biografií.

O autorovi

Gilles LeroyFrancouzský prozaik Gilles Leroy (1958) vystudoval tvůrčí psaní a zabývá se především americkou a japonskou literaturou. Je autorem dvanácti knih, větší úspěch zaznamenaly ty životopisné, psané v první osobě či formou deníků a charakteristické především svou upřímností a otevřeností. Román Maminka umřela (1990) zachycuje poslední chvíle života autorovy matky, v Městských sadech (1994) spisovatel rozebral minulost své rodiny, a v Ruském milenci (2002) se dokonce vrátil ke své první milostné zkušenosti s ruským, o deset let starším komsomolcem, kterou si odnesl z mládežnického zájezdu do Brežněvova Sovětského svazu v roce 1976. Román Alabama Song byl nominován na čtyři zásadní francouzské literární ceny a roku 2007 obdržel tu nejprestižnější z nich, Goncourtovu cenu.

Román Alabama Song získal v roce 2007 Goncourtovu cenu

Leroy vypráví průběh neutěšeného vztahu asi nejslavnějšího páru "jazzového věku", tedy 20. let minulého století. Ten byl dosud převážně vnímán očima jeho slavnější poloviny, předního představitele literární "ztracené generace" Francise Scotta Fitzgeralda, a to jak prostřednictvím jeho osudů, popsaných v životopisech, tak jeho vlastního díla, do něhož se reálné osudy odrážely.

Francis Scott FitzgeraldAutor Alabama Songu přichází s opačným pohledem: až na závěrečnou kapitolu, reflektující její smrt, vypráví příběh Zelda Fitzgeraldová formou podobnou deníku. Pouze "podobnou" nejen proto, že časové zařazení není vždy důsledné, ale zejména pro časové střihy mezi vzpomínkami a "současností", které jsou hlavním rysem stavby románu.

Ženský pohled se ovšem Leroyovi podařilo výtečně vystihnout – nejen stylem psaní, ale i životními postřehy, zdůrazňováním rysů, které jsou výrazně bližší ženskému než mužskému vnímání, včetně těch nejintimnějších detailů (čtenáře nemůže nenapadnout, že hlavním důvodem takto autentického průniku do ženské psychiky je fakt, že autor je gay).

Francis Scott Fitzgerald s rodinou

V Alabama Songu aby člověk pohledal postavu, které by mohl "držet palce". Ačkoliv se Leroy v konfliktním vztahu, začínajícím romanticky velkou vášnivou láskou, pokračujícím obdobím slávy dvojice coby jedněch z prvních celebrit v dnešním slova smyslu a končícím v pekle totálního rozkladu, neporozumění a nenávisti (ke kteréžto proměně de facto došlo během pár let), staví víceméně na stranu Zeldy, i ona vystupuje v románu jako žena značně konfliktní a rozhodně vzdálená onomu ideálu, za který bývala ve vrcholné době slávy dvojice považována.

Ernest HemingwayStřet talentu a nerealizovaných ambicí, neschopnost vymanit se z výchovou daných konstant povahy dcery z jižanské rodiny, přesazené do prostředí swingujícího velkoměsta a velkého světa vznikajícího showbyznysu, paralelní vztahy obou protagonistů a v neposlední řadě vyloženě negativní role tehdy mladého Ernesta Hemingwaye (vystupujícího v románu pod jménem Lewis O´Connor), který Fitzgeraldovi doslova učaroval, přičemž Leroy naznačuje i možnost jejich homosexuálního vztahu – to jsou základní témata, kolem kterých se příběh točí.

Gillesu Leroyovi se v poměrně úsporném rozměru knihy podařilo vykreslit věrohodný a psychologicky propracovaný příběh, který je přes jistou senzačnost, danou předobrazy hlavních postav, zcela vzdálen jakémukoli "bulváru pro intelektuály". Alabama Song je tak rozhodně velmi zajímavou doplňkovou četbou k tak zásadním dílům americké i světové literatury, jako je Velký Gatsby či Něžná je noc.

Gilles Leroy: Alabama Song
Přeložila Alexandra Pflimpflová, doslov Jiří Našinec
Vyd. Odeon, 184 stran

Autor:

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Českou stopu v Teorii velkého třesku podporuje představitelka Amy

Mayim Bialik jako Amy Farrah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku

V americkém seriálu Teorie velkého třesku, jehož závěrečnou řadu nyní vysílá Prima Cool, se občas objevují odkazy k...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

Filmový Freddie Mercury je hit „zbytku světa“, rekordy neláme

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

V Česku i na Slovensku ovládl loni návštěvnost kin. Jak si Bohemian Rhapsody, životopis Freddieho Mercuryho ze skupiny...

VIDEO: Od Hitlera po Sheldona. Jak se Česko proslavilo nejen v seriálech

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku s českou a slovenskou vlajkou

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku opakovaně vytahuje reference k české historii. A zdaleka není sám. Stopy...

Další z rubriky

RECENZE: Ledecký je Čapkovi věrný. Jen jeho poetika je komiksu vzdálená

Jonáš Ledecký se svým obrazem

Ctít originál a sloužit mu? Takovou otázku si musel položit výtvarník Jonáš Ledecký a kolektiv autorů komiksu Kapsy. Na...

Švorcka neboli hokynářka. Retro kniha Po práci legraci vychází potřetí

Jiřina Švorcová v seriálu Žena za pultem (1977)

„Co je na československém socialismu nejsilnější? Husákovy brýle.“ Další výprava do hlubin lidové tvořivosti z dob...

RECENZE: Když si slečna učitelka myslí, že žije svá nejlepší léta

Záběr z filmu Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, který v roce 1969 vznikl dle...

Knihu Muriel Sparkové Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, kterou nyní v překladu Martina Pokorného vydal Prostor,...

Najdete na iDNES.cz