Náhlá smrt odkazuje nejen k rychlému ukončení hry, ale také ke změnám, kterými si prochází současná společnost. Stejně jako tomu bylo na přelomu 16. a 17. století. Impulzem k sepsání románu pro autora byla zlost spojená s likvidací jihoevropských ekonomik v roce 2008, prozradil pro americké National Public Radio.
V knize s velmi netypickou kompozicí autor balancuje na hranici fikce a historických událostí. V Náhlé smrti uvádí, že si sám zcela není jist smyslem svého románu. Kniha nemá vyprávět ani o jednom z hlavních hrdinů, ani o tenise nebo snad začleňování Ameriky do oblíbeného konstruktu „západního světa“.
V povrchové rovině, která na první signální upoutává čtenářovu pozornost, popisuje kniha tenisový zápas mezi italským malířem, prostopášníkem a provokatérem Caravaggiem a o něco konzervativnějším, nicméně pro dobové autority stále velmi kontroverzním autorem Franciscem de Quevedem. Mužem, který může být jiným než španělsky mluvícím čtenářům neznámý.
Jednotlivé výměny míčů pravidelně přerušují autorovy odbočky do historie, nad kterou se rád zamýšlí především v rovině „co by bylo, kdyby“, jak přiznal v rozhovoru pro New York Times. Není se čemu divit, zajisté je to práce – a posléze i čtení – výrazně zábavnější.
Mistrovské dílo
V doslovu ke knize píše o zábavnosti díla rovněž Michal Brabec, který přeložil již autorovu předešlou knihu Podchlazení.
„Výsledkem je nebývale originální, poutavý a v neposlední řadě zábavný historický román,“ hodnotí. „Pakliže jsem v doslovu ke knize Podchlazení uvedl, že jsme svědky zrození velkého vypravěče, v románu Náhlá smrt již máme před sebou mistrovské dílo, jehož čtení vyvolává podobné okouzlení, s jakým užaslí diváci hleděli na Caravaggiovy obrazy či Huanitzinovy mitry vytvořené z ptačích per,“ píše.
Álvaro Enrigue žijící v Mexico City byl hostem letošního veletrhu Svět knihy a před pár dny oslavil padesáté narozeniny. V současnosti připravuje novou knihu.
