Atwoodová se k MeToo vyjádřila dříve, skrze choromyslnou vražedkyni

  8:54aktualizováno  8:54
Do dob, kdy si ženy nemohly po muži ani sednout na pohovku, zasadila Margaret Atwoodová, kanadská držitelka literární ceny Man Booker Prize, svůj román nazvaný Alias Grace. V originále vyšel v roce 1996, u nás jej nyní vydává nakladatelství Argo.

Spisovatelka Margaret Atwoodová | foto: David Port

Inspirací se pro Atwoodovou stal osud odsouzené vražedkyně Grace Marksové, která v roce 1843 se svým společníkem připravila o život Thomase Kinneara a jeho hospodyni. V Kanadě proslulým případem se Atwoodová zabývala už v začátcích kariéry, ale tvrdí, že až s Alias Grace pochopila osobnost tajemné ženy v celé její komplexnosti.

Do povědomí diváků se Atwoodová dostala v roce 2017, kdy internetová televize Netflix natočila adaptaci jejího nejslavnějšího díla Příběh služebnice, jež sleduje problematiku patriarchátu, podřadné ženské role ve společnosti, sexismus a následný boj o vlastní individualitu a práva. Ač odlišně, podobné myšlenky rezonují i v Alias Grace.

Přesvědčivou výpověď o stavu tehdejší společnosti pak podávají četné momentky z ústavů pro choromyslné. Z dob, kdy se lékařská věda domnívala, že každý psychický problém lze vyřešit askezí, pouštěním žilou nebo elektrošoky.

Právě touha po odlišném přístupu ke vnímání psychických potíží přivede za Marksovou zvědavého mladého lékaře, dědice textilní výrobny Simona Jordana, jemuž se povede po dlouhých letech znovu ji rozmluvit. Možná proto, že se tolik liší od všech ostatních, kteří si vychutnávají popravy cizího člověka. Sám Jordan však netuší, že ztratit se v labyrintu její mysli může být mnohem jednodušší, než se zdá.

Nejlepší okamžik

Po prvních desítkách stránek, kdy Atwoodová seznamuje s výstřižky i ilustracemi z torontských novin a dobovými svědectvími, přichází na scénu postava, která příběh podle skutečnosti promění ve fikci. Postava lékaře Jordana, který pro čtenáře duši Grace Marksové objevuje, je totiž smyšlená. Náročnost jeho úkolu snad nejlépe uvozuje úryvek básně Emily Dickinsonové z roku 1963: „Není nutné míti věž – by v ní strašilo – ni hrad není nic nutného – Mozek má své vlastní chodby – jež nevedou – do světa hmotného.“

Stejně jako Příběhu služebnice se i románu Alias Grace dostalo filmové podoby. Pro Netflix jej letos natočila Mary Harronová, kterou proslavily filmy Americké psycho a Střelila jsem Andyho Warhola. Premiéru měla minisérie na podzim, hlavní roli hrála Sarah Gadonová.

Příběh se podle zahraničních recenzí navrátil v nejlepší možný okamžik. Ač pochází z předminulého století, k současné době, kdy světem zmítá MeToo, odsudky za neprokázané zločiny a nejistota, patří snad ještě více než ke své původní.

Mohlo by vás zajímat

23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Zemřel herec a zpěvák Robert Hlavatý, hrál v Tajemství i v Ulici

Hudebník Robert Hlavatý

Ve věku 50 let zemřel na rakovinu muzikant a herec Robert Hlavatý. Objevil se v muzikálech Kvaska, Děti ráje či jako...

Zemřel Stanislav Zindulka, vtipný a dvorný kavalír ze starých časů

Herec Stanislav Zindulka na snímku z června 2017

Ve věku 86 let zemřel člen hereckého souboru Činoherního klubu, držitel Thálie i Českého lva Stanislav Zindulka. Zprávu...

RECENZE: Opravdu pocta Vondráčkové? Muzikál Kvítek mandragory klesl ke dnu

Jaromír Nosek a Miroslav Etzler v muzikálu Kvítek mandragory

Původní muzikál připravený na motivy písní Heleny Vondráčkové měl ve středu premiéru v Divadle Broadway. Tvůrci divákům...

Televizní rada si všimla vulgarit v seriálu Most!, žádá nápravu

Michal Isteník, Vladimír Škultéty, Martin Hofmann, Zdeněk Godla a Miloš...

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se vrátila k seriálu Most!, který se již uzavřel. Upozornila Českou televizi,...

KOMENTÁŘ: Hitler může, Jackson ne? Když se upravuje historie, končí legrace

Záběr z odebrané epizody seriálu Simpsonovi

Děda Simpson prý za svého pobytu v Evropě předváděl striptýz Adolfu Hitlerovi. To je v pořádku. Ale když jeho syn Homer...

Další z rubriky

Prot se loučí se Zemí a míří zpátky. Vychází závěrečná část trilogie

Z filmu Svět podle Prota (Kevin Spacey)

Bude to sedmnáct let, co spisovatel Gene Brewer naposledy přivedl k životu pozoruhodnou literární postavu – Prota z...

RECENZE: Život k sežrání? Jediná dieta, která opravdu zabírá, je láska

Animovaný hrdina snímku Život k sežrání má rád jídlo a je to na něm znát.

Metráček po francouzsku, tak by se mohla jmenovat kniha Mikaëla Olliviera (1968) z produkce nakladatelství Baobab....

GLOSA: Magnesia Litera letos patří ženám. Ať už vyhraje kdokoliv

Radka Denemarková se svou nominovanou knihou Hodiny z olova (5. března 2019)

Se vší úctou k mužům nominovaným na knižní ceny Magnesia Litera za rok 2018, jsou to ženy spisovatelky, které z...

Najdete na iDNES.cz