Atwoodová se k MeToo vyjádřila dříve, skrze choromyslnou vražedkyni

  8:54aktualizováno  8:54
Do dob, kdy si ženy nemohly po muži ani sednout na pohovku, zasadila Margaret Atwoodová, kanadská držitelka literární ceny Man Booker Prize, svůj román nazvaný Alias Grace. V originále vyšel v roce 1996, u nás jej nyní vydává nakladatelství Argo.

Spisovatelka Margaret Atwoodová | foto: David Port

Inspirací se pro Atwoodovou stal osud odsouzené vražedkyně Grace Marksové, která v roce 1843 se svým společníkem připravila o život Thomase Kinneara a jeho hospodyni. V Kanadě proslulým případem se Atwoodová zabývala už v začátcích kariéry, ale tvrdí, že až s Alias Grace pochopila osobnost tajemné ženy v celé její komplexnosti.

Do povědomí diváků se Atwoodová dostala v roce 2017, kdy internetová televize Netflix natočila adaptaci jejího nejslavnějšího díla Příběh služebnice, jež sleduje problematiku patriarchátu, podřadné ženské role ve společnosti, sexismus a následný boj o vlastní individualitu a práva. Ač odlišně, podobné myšlenky rezonují i v Alias Grace.

Přesvědčivou výpověď o stavu tehdejší společnosti pak podávají četné momentky z ústavů pro choromyslné. Z dob, kdy se lékařská věda domnívala, že každý psychický problém lze vyřešit askezí, pouštěním žilou nebo elektrošoky.

Právě touha po odlišném přístupu ke vnímání psychických potíží přivede za Marksovou zvědavého mladého lékaře, dědice textilní výrobny Simona Jordana, jemuž se povede po dlouhých letech znovu ji rozmluvit. Možná proto, že se tolik liší od všech ostatních, kteří si vychutnávají popravy cizího člověka. Sám Jordan však netuší, že ztratit se v labyrintu její mysli může být mnohem jednodušší, než se zdá.

Nejlepší okamžik

Po prvních desítkách stránek, kdy Atwoodová seznamuje s výstřižky i ilustracemi z torontských novin a dobovými svědectvími, přichází na scénu postava, která příběh podle skutečnosti promění ve fikci. Postava lékaře Jordana, který pro čtenáře duši Grace Marksové objevuje, je totiž smyšlená. Náročnost jeho úkolu snad nejlépe uvozuje úryvek básně Emily Dickinsonové z roku 1963: „Není nutné míti věž – by v ní strašilo – ni hrad není nic nutného – Mozek má své vlastní chodby – jež nevedou – do světa hmotného.“

Stejně jako Příběhu služebnice se i románu Alias Grace dostalo filmové podoby. Pro Netflix jej letos natočila Mary Harronová, kterou proslavily filmy Americké psycho a Střelila jsem Andyho Warhola. Premiéru měla minisérie na podzim, hlavní roli hrála Sarah Gadonová.

Příběh se podle zahraničních recenzí navrátil v nejlepší možný okamžik. Ač pochází z předminulého století, k současné době, kdy světem zmítá MeToo, odsudky za neprokázané zločiny a nejistota, patří snad ještě více než ke své původní.


Nejčtenější

TELEVIZIONÁŘ: Herecký král filmu Schmitke objevuje Babylon Berlín

Ze seriálu Babylon Berlín

I když osobně zůstal u nominace, před čtyřmi lety německý herec Peter Kurth s kolegy nadšeně slavil ceny české filmové...

PRVNÍ DOJMY: Koptashow, krycí jméno pro reklamu na StarDance

Z pořadu Koptashow

Co mají společného tanečnice Tatiana Drexlerová, sportovec Aleš Valenta a herec Jiří Dvořák? Přece StarDance, kde ona...

Případ Kursk, kde z tragédie ponorky vypustili roli sympatického Putina

Záběr z filmu Kursk

Vypjaté události, které popisuje premiérový snímek Kursk, přicházející právě do našich kin, se začaly odehrávat 12....

KOMENTÁŘ: Takže opět boduje Ordinace, Všechnopárty... A co novinky?

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Televizní svět by občas potřeboval tlumočníka do prozaické řeči smrtelníků. Například již začalo vysílání podle...

TELEVIZNÍ CENY: Máte poslední možnost volit nejlepší seriál či film

TELEVIZNÍ CENY iDNES.cz

Na portálu iDNES.cz máte v pondělí poslední možnost hlasovat ve čtvrtém ročníku televizních cen. Čtenáři mohou vybrat...

Další z rubriky

RECENZE: Strhující osudy špionek, jež nosily něžná jména květin

Obal českého vydání knihy Alicina síť

Román americké autorky Kate Quinnové Alicina síť, dokonale prokomponovaný a s neuvěřitelným spádem, nelze nazvat jinak...

Poslechnout si už můžete Kosatíkova TGM, Hadohlavce i novou Mornštajnovou

Publicista Pavel Kosatík

Teprve před Vánoci vydaná kniha Jiný TGM, kde se historik Pavel Kosatík komplexně pustil do osoby našeho prvního...

RECENZE: Děvčátko na kře vypráví o znásilnění odhodlaně a upřímně

Ilustrační snímek

Není to román, deník ani biografie. Děvčátko na kře nabízí pohled do otevřené a už navždy bolavé duše francouzské...

Najdete na iDNES.cz