Jaké je pozadí vzniku projektu Fúzie?
Zrodil se už před časem v mé hlavě. Kromě muziky se zajímám i o společenské dění, když u nás byly demonstrace Za slušné Slovensko, zpívala jsem tam Modlitbu pro Martu od Marty Kubišové. Takže mě napadlo udělat hudební projekt, který bude mít i společenský charakter.
Oslovila jsem lidi z muzikantské branže, s kterými jsem tak jako tak chtěla něco udělat, například Dana Bártu nebo Petera Lipu. Celé to má dvě patra – přinést kvalitní hudbu, která nepůjde jen po povrchu a bude se snažit něco sdělit, což je vlastně to druhé pomyslné patro. Bourat hranice a apelovat trošku na lidi, aby se k sobě začali chovat lépe.
Jakým způsobem jste hostující hudebníky oslovovala?
Sedli jsme si s mým spolupracovníkem Andrejem Hruškou a přemýšleli jsme, koho přizvat. Měli jsme nachystaná nějaká dema, na kterých jsme pracovali zhruba rok. Co se týče Dana Bárty, s ním se Andrej už znal. Já jsem o něj hrozně stála, na jeho hudbě jsem vyrůstala, miluju ji.
Nakonec se to povedlo, Dan si vybral písničku Kráľovstvo, pro něj možná trochu nezvyklou, stylově trochu do R&B, napsal k ní text a dopadlo to skvěle. Druhou jsme oslovili Barboru Mochowou, s níž se znám ze školy, a pak přišel Jakub König. Věděla jsem o jeho projektu Zvíře jménem podzim, ale osobně jsme se neznali. Musím ale říct, že jsme si ohromně padli do noty, je to hrozně zajímavý člověk.
Jak tomu bylo v případě Petera Lipy?
Ten mě už v minulosti několikrát přizval ke spolupráci, takže jsem měla pocit, že mu to musím nějak oplatit. V případě jeho příspěvku Nenápadný nápad jsme chtěli zbourat předsudky, které panují vůči starší generaci.
A samozřejmě nesmím zapomenout na syrskou zpěvačku Laru Abou Hamdan, která už asi tři roky žije na Slovensku. Skládá si svoje věci, takže v jejím případě šlo o opačnou fúzi. Zatímco v případě všech zmíněných jsme jim my dodávali materiál, který následně zpracovali, Lara nám poskytla vlastní song, který jsme pak dodělávali.
Zmapovali jste vznik Fúzie obrazově, třeba formou dokumentu?
Ano, máme ho rozpracovaný a chtěli bychom ho co nejdřív zveřejnit. Budou tam rozhovory se všemi zúčastněnými, záběry ze zákulisí a podobně.
Deska vyšla ne jako standardní CD, ale jako USB v krásném dřevěném pouzdru – proč tato forma?
Je to trochu experiment, jsem zvědavá, jak to lidi přijmou. Vedlo mě k tomu to, že jsem trochu unavená z cédéček, vlastně už si je doma vůbec nepouštím. DVD mi přišlo jako úplný nesmysl, takže jsme udělali USB s fotkami, hudbou, dá se i dál používat, můžete si na něj nahrát další soubory.
