Záslužným činem proto bylo nedávné vydání kompilace Marsyas 1978-2004, která mapuje tvorbu kapely až po současnost.
Po roce 1989, kdy se protagonistce souboru Zuzaně Michnové narodil syn, koncertní činnost souboru pozvolna uvadala.
Marsyas se v plné síle a novém obsazení vrátili na pódia až letos v létě. V sobotu vystoupí na festivalu Babí léto v prostorách pražské psychiatrické léčebny Bohnice.
"Mám chalupu v severních Čechách a zhruba kilometr a půl od ní je ústav pro postižené lidi. Oni si mě oblíbili a chodí ke mně domů. Jednoho z nich fascinují auta, tak mu sháním různé plakáty a časopisy. On je nadšený a vždycky mi říká: Paní, já nejsem cizej, já mám rodiče a já mám vás. A to vždycky zahřeje na duši, protože všichni tito lidé potřebují pochopení a porozumění," říká zpěvačka Zuzana Michnová.
Váš syn poslouchá techno a prý vám ho na chalupě celé dny "hustí do hlavy". Jaký máte názor na tento hudební směr?
Tahle muzika, i když jí i někteří mí spoluhráči opovrhují, mi něco dává. Je v ní tep, který je vždycky důležitý. Oblbování lidí přes tuhle muziku je zase jiná věc. Ale do techna se dá zamontovat hezká melodická figura, jež se vám dostane pod kůži. Z techna si dělám trochu legraci, ale když mi to syn pouštěl, tak jsem u toho třeba vařila a zpívala, že jdu krájet cibuli, a jeho to bavilo. Ale rozhodně mi techno něco dává, protože ta muzika je rytmus, nic jiného. Každopádně jsem novým věcem otevřená. Já bych chtěla vykročit trochu novým směrem.
Ale nová skladba Země Bójů na vašem kompilačním albu zní ještě v duchu "starých" Marsyas. Proč?
Nechtěli jsme posluchače hned vyděsit. Země Bójů je určitým završením předcházejícího období, ale další věci by se měly ubírat jiným směrem. Měly by být rockovější a rytmičtější.
Jak vlastně vznikla Země Bójů?
Chodím se synem na keltská hradiště. A on, ještě jako dítě, mi tam dával otázky typu: A co tady dělali maminky a tatínkové? A já jsem mu odpovídala: Maminky tady vařily, udržovaly oheň, drtily zrní, hlídaly děti. A tatínkové jenom číhali na kopci a čekali, s kým si pěkně zabojujou. Nezabývám se nějak podrobně archeologií, ale tahle místa, kde někdo žil před tisíci lety, mě fascinují. Vlastně jsem tam chodila už v devátém měsíci těhotenství. Někdo chodí třeba cvičit do posilovny, mě zkrátka oblažují tyhle věci. Země Bójů je o upálení dívky, která stojí na hranici, uvažuje sama nad sebou a vyrovnává se s vlastním životem.
Jste tedy ovlivněna keltskou kulturou?
Já sice vím, že je to dnes móda, ale je mi to úplně jedno. Ve mně to zkrátka bylo. Text Země Bójů jsem psala hodně dlouho. Ale nazpívala jsem také čtyři písničky na album irského barda Briana Scotta, který teď žije v Los Angeles. Byla to docela náhoda, protože jeho zpěvačka z Belfastu byla nemocná. Tak mi hodili do schránky demosnímek a další den jsem byla s nimi ve studiu. Ale v keltské hudbě jinak žádné vzory nemám.
