Informaci o skladatelově úmrtí přinesl bulvární deník Blesk, iDNES.cz ji potvrdil Hapkův zvukový mistr Michal Pekárek. Loni v březnu podstoupil Petr Hapka zdánlivě banální operaci kyčelního kloubu. Poté se u něj ale projevila Alzheimerova choroba. Od té doby se o něj doma na Okoři starala rodina.
Zemřel Petr Hapka |
Petr Hapka patřil k nejvýraznějším postavám poválečné české populární hudby. Nejen jako skladatel spousty písní, z nichž mnohé se staly velkými hity, ale také jako nezaměnitelný „přírodní“ zpěvák a v neposlední řadě proslavený „lev salonů“, který si jako málokdo uměl užívat života a o němž se vyprávěly desítky - lhostejno zda pravdivých - legend.
Pocházel z kulturně založené rodiny, jeho matka byla operetní zpěvačkou a otec malířem. Sám Hapka se už od malička věnoval hudbě, jeho talent byl rozpoznán údajně už ve třech letech, kdy se naučil hrát na klavír, který se stal jeho hlavním nástrojem po celý život, přestože na konzervatoři vystudoval hru na violu.
Jako autor písní šansonového typu se začal Petr Hapka prosazovat už v 60. letech, kdy vytvořil autorskou dvojici s textařem Petrem Radou. Už tehdy spolupracoval se zpěvačkou Hanou Hegerovou, pro kterou složil její tehdejší hity Kázání v kapli Betlémské či Obraz Doriana Graye.
V šansonové poloze ovšem pro Hapku byla pro jeho kariéru absolutně nejpodstatnější spolupráce s textařem a po všech stránkách podnikavým člověkem Michalem Horáčkem, který byl sice zdánlivě zcela odlišný lidský typ od bohémsky založeného Hapky, umělecky si ale sedli už od prvního velkého projektu, autorského alba pro Hanu Hegerovou Potměšilý host. Odtud také pochází jeden z Hapkových i Hegerové největších hitů, duet Levandulová.
Horáček: Štěstí je, že tu po něm zůstala jeho hudba
Úspěšná spolupráce Hapky a Horáčka pokračovala ještě za minulého režimu na albu V penziónu Svět (1988), na němž se již podílelo kromě Hegerové více dalších zpěváků, například Richard Müller a Michael Kocáb. Ve stejném konceptu pak dvojice pokračovala v autorských albech i po změně režimu a do svého okruhu lákala řadu dalších nových tváří, od Lucie Bílé přes Jaromíra Nohavicu až po Janu Kirschner. Poslední projekt, který Michal Horáček s Petrem Hapkou vytvořil, bylo představení a album Kudykam (2009).
Pocta čtenářů iDNES.cz Petru HapkoviNapište vzkaz do kondolenčních listin na památku Petra Hapky |
Horáček v posledních letech s Hapkou už nespolupracoval, odchod dlouholetého kolegy však pro něj představuje nenahraditelnou ztrátu. „Byl to svérázný, jedinečný člověk. Zbude po něm díra v životě mém i lidí, kteří ho znali jen skrze muziku. V životě jsem se potkal se spoustou lidí, ale slovo génius bych použil jen pro jednoho. A to byl Petr Hapka. Štěstí je, že tu po něm zůstala jeho hudba,“ řekl Horáček iDNES.cz.
„Když jsem jako čtrnáctiletý začal vnímat jeho hudbu, poskytovala mi neopakovatelnou emoci, kterou jsem si tehdy neuměl vysvětlit. Něha, křehkost, vtip, radost, hořkost, vztek, touha, vzpomínky, naděje… emoce, které všichni známe a často je v sobě nosíme tajně. Dnes už to myslím vím - on to svou hudbou říká za nás. Myslím, že Petr měl obrovský dar psát hudbu, která umí obejmout. A tohle kouzlo nezmizí. Děkuju za všechno, co jsem s Petrem mohl zažít,“ vzpomíná na něj jeho dlouholetý spolupracovník a zvukový mistr Michal Pekárek.
Fotogalerie |
Petr Hapka se stejnou měrou jako písněmi proslavil i svou filmovou hudbou, jež vždy nesla jeho nepřeslechnutelný copyright, daný zpravidla vznosnou melodikou, rozmáchlou orchestrací a výrazným podílem klavírního aranžmá, stejně jako ohlasy starších hudebních žánrů.
Složil hudbu k více než osmdesáti filmům, či televizním seriálům. Je mezi nimi například Tisícročná včela, Den pro mou lásku, Panna a netvor, Krakonoš a lyžníci, Upír z Feratu nebo Deváté srdce. Z Hapkových písniček, napsaných původně pro čistě filmové účely, se občas staly hity i mimo biografy, příkladem je Nestůj a pojď z filmu Páni kluci nebo titulní písnička z retro komedie Fešák Hubert.
Michal Horáček v Rádiu Impuls: Jsem smutný
