O Zímově skonu informoval hudební skladatel a zpěvák Pavel Skalický. „Zemřel Josef Zíma. Čest jeho památce,“ napsal na sociální síti.
Zařadit Josefa Zímu pouze jako dechovkáře by bylo hrubé zjednodušení jeho mnohovrstevnaté kariéry. Jemu samotnému však takový šuplík nepřekážel. „Po rodičích jsem Jihočech a k jihočeské – a obecně lidové hudbě včetně dechovky – jsem měl vždycky blízko. Vlastně jsem v ní odmalička vyrůstal,“ říkal kdysi, když vydával výběrové album dechové muziky.
Přitom jeho kariéra zpěváka začala daleko dříve. Studoval herectví na DAMU a zároveň se soukromě učil zpěvu. V roce 1958 nazpíval desku Blues pro tebe, na níž vyšla i stejnojmenná píseň Jiřího Suchého.
Mám se blbě, nezlepšilo se to, vzkázal z nemocnice Josef Zíma |
V šedesátých letech se potom vypracoval na vyhledávaného interpreta tehdy populárních žánrů od jazzu a swingu po pop. Do této doby se datují písně jako Gina, Milenci v Texaskách, Zelené pláně nebo Bílá vrána. Do roku 1965 se vždy umístil v první desítce ve Zlatém slavíkovi.
„Přišla ale nabídka ze Supraphonu, a nazpíval jsem nějakou dechovku, dokonce s Evou Pilarovou. O mém přechodu k dechovce asi definitivně rozhodly pořady Zdeňka Podskalského, například oblíbené Babiččiny krabičky,“ líčil přerod v žánrově zdánlivě vyhraněného zpěváka. Nicméně i nadále sledoval a sbíral desky tanečních big bandů a svoje hity ze šedesátých let pravidelně zařazoval do programu.
Stejně tak neměl Zíma jako herec problém s tím, že pro mnohé zůstává hlavně princem Radovanem z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. „My máme takovou škatulkovací vlastnost. Když byl pan Brodský Hajaja, všude, i ve Vinohradském divadle, byl Hajaja. Já jsem zase už napořád princ Radovan. Je to prokletí,“ soudil před lety s nadhledem.
S vámi bude v nebi veselo. Na Zímu vzpomíná Dejdar, Cibulka, Žilková i Suchý |
Od roku 1962 byl plných třicet let ve stálém angažmá v pražském Komorním divadle. Kromě Princezny se zlatou hvězdou si zahrál také ve filmech Ta naše písnička česká, Pěnička a paraplíčko nebo Hříšní lidé města pražského.
Zároveň se jeho hlas divákům nesmazatelně vryl do paměti s postavou Ivana v pohádce Mrazík, přispěl však i k novému dabingu z roku 1970 k nejstaršímu celovečernímu animáku Sněhurka a sedm trpaslíků ze třicátých let.
