Máte osmdesát až sto koncertů ročně. Dá se zpíváním uživit?
Kdybych jezdil s kapelou, tak se neuživím. Většinu koncertů musím odjet sám, abych měl na složenky. Je to čím dál těžší. Vždycky jsem si říkal, že mě se to netýká, že vše v pohodě sfouknu, ale v podstatě od roku 2013 musím svoje cédéčka financovat přes fanoušky, kteří na ně přispívají. Bez těchto peněz bych je nemohl nahrát ani vydat.
Překvapilo vás, že vám fanoušci u alba Dawntempo poslali přes crowdfunding potřebných 300 tisíc korun?
Věřil jsem tomu. Fanouškovskou základnu mám totiž vcelku velkou a dost věrnou. Vážím si toho a myslím si, že je to i díky tomu, že jsem nikdy nikomu nelezl do zadku a nezpronevěřil se nějakou politickou agitkou nebo debilní reklamou.
Xavier Baumaxa v dokumentu Em a On z cyklu Bez Cenzury
Proč jste u posledních dvou desek změnil systém podpory a požádal fanoušky, aby vám posílali příspěvky rovnou na váš účet?
Crowdfunding je pro někoho, kdo přijde s novou myšlenkou, kdežto já mám ten nápad už stokrát omletý. A tak jsem si říkal, že databázi fanoušků, kteří mi přispěli, můžeme obeslat bez toho, že bychom platili deset procent bance a portálu. To raději zaplatíme část nahrávacího studia.
A zaplatila se nejnovější deska Idueto?
Myslím si, že když si ještě teď jedni fanoušci předplatí soukromý koncert, tak to bude zaplacené. To znamená, že budeme s rozpočtem na nule. Samozřejmě že bych rád dal účinkujícím větší honorář, ale to bych potřeboval nasbírat o dvacet procent víc.
Xavier Baumaxa & Jana Kirschner – Náruč
Je hodně těch, kteří si za dvacet tisíc předplatí soukromý koncert?
Předloni si za patnáct tisíc korun koupilo koncert osm partiček, teď mám za zvýšenou cenu, do které jsem započetl i náklady na cesťák, šest objednávek. Což mimochodem zaplatí téměř polovinu celého rozpočtu.
Jak se vám podařilo přesvědčit Martu Kubišovou a další umělce, aby s vámi zpívali na nové desce?
Na novém albu je kromě Marty Kubišové i Lenka Dusilová, Dan Bárta, Oto Klempíř, Jana Kirschner a Mucha. Prostě jsem je oslovil a oni na spolupráci kývli. A možná je to i odraz toho, že jsem si za ta léta, co muziku dělám, získal u lidí určitý kredit. Oni se rozhodují nezištně, jen podle toho, jestli se jim ta skladba líbí, nebo ne. A dokonce ani Marta Kubišová neřešila kontext, co tam bude za jiné skladby. To je pro mě největší odměna, přece jenom jsem jen undergroundový floutek a poloamatér.
Jste smířený s tím, že vás kvůli vulgaritám nehrají česká rádia?
Nová deska má díky hostům minimálně ve třech případech rádiový potenciál. A bylo by výborné, kdyby rádia hrála aspoň tyhle písničky. Už jenom kvůli tomu, že by přišly rádiové tantiémy a rázem by bylo třeba na půlku další desky. Ale myslím si, že to zase skončí rádiovým neúspěchem. Já totiž kvůli tomu nezačnu používat místo prdel zadek.
Celý rozhovor najdete v novém vydání týdeníku Téma.
