Whitney Houston má za sebou příběh vzletů i pádů, zvlášť v posledních letech, kdy údajně podléhala drogám a řešila rozvod s exmanželem Bobby Brownem. V souvislosti s deskou I Look To You je to z komerčního hlediska ideální situace pro návrat. Vypjatý osobní příběh přitahuje pozornost publika.
Zárukou je i spoluproducent Clive Davis, který stál v polovině osmdesátých let u počátků její kariéry. Davis má cit pro výběr repertoáru. Ví, že publikum vítá časem ověřenou kvalitu. Titulní píseň I Look To You, táhlá korunní melodie celé desky, navazuje ve své emotivní procítěnosti na největší šlágr Whitney Houston I Will Always Love You z roku 1992, který byl ozdobou svateb i pohřbů.
Dobrý kompromis
Baladický akcent nové desky je posílen řadou dalších písní, z nichž I Didn’t Know My Own Strength upozorňuje i na gospelové tóny v hlase Whitney Houston. Tohle je klasika, která zpěvačce sedla.
Její hlas se lépe pokládá do melodických oblouků než do těkavých vrstev rytmů. Ve zpěvu se jakoby pere s překážkami, zní silově, rozzlobeně i šeptavě, Whitney předvádí, že její schopnost prožít text a vyprávět příběh je stejně přesvědčivá jako její hlasový potenciál. Navíc se v písni obě přednosti spojují.
Rovněž A Song For You má blíž k jadrnějšímu, méně chemickému stylu. Ostatně autorem písně je veterán Leon Russell, který se pohyboval kolem generace ze šedesátých let. V tomto pojetí do sebe pouští barvy rock i rhythm and blues s popem. Vygradovaná píseň jemně vybočuje z desky. A zpěvačka dokazuje svou univerzálnost.
Pro Whitney Houston skládali mladší hitmakeři než Leon Russell nebo Diane Warrenová (I Didn’t Know My Own Strength). Veteránce popu přispěla Alicia Keys, spoluautorka chytlavé singlové písně Million Dollar Bill, či raper Akon, který s ní zpívá například ve znamenitém duetu Like A Never Left. Do profilu Whitney Houston se trefily i písně Nothin’ But Love nebo For The Lovers, které kombinují zpěvnou linii s rytmickými pulzy.
Ve snaze dotknout se aktuálnějších trendů však deska I Look To You padá do zvukového řečiště popu, který je zaměnitelný. Na druhou stranu písně na tomto albu mají vnitřní napětí, příběh.
Není to jen tok rytmů, v nichž hlas zpěvačky dostává funkci dalšího hudebního nástroje. Whitney Houston na sebe soustředí pozornost, má dar vládnout písni, jakkoli je její aranžmá zvukově bohaté, přezdobené nebo nadmíru efektní. Proto je její deska kompromisem, ale dobrým kompromisem.
