„O Chartě věděl celý svět, ta byla důležitá směrem ven, ale dovnitř nadělala Jazzová sekce soudruhům daleko víc paseky než celá Charta,“ říká ve vloni vydaném knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem známý disident John Bok.
Je pravda, že zatímco Charta 77 byla do značné míry intelektuálním „elitním klubem“ a paralelně působící underground sdružoval zase skupiny lidí, žijící „na hraně“ v přímém odporu vůči režimu, Jazzová sekce byla v nejlepším slova smyslu nejlidovější.
Jejími členy byli mladí lidé, ať už studenti nebo pracující, se zájmem o nekomerční druhy hudby. Tedy zdaleka nejen jazz. Jazzová sekce byla dlouho i zásadní platformou pro nezávislé formy rocku. A samozřejmě i pro kulturní přesahy k literatuře, divadlu či výtvarnému umění.
Sekce tak pořádala koncerty a hudební festivaly (hlavně Pražské jazzové dny), výstavy, vydávala hudební časopisy a výtvarné katalogy. V její knižní edici vyšla řada dodnes pozoruhodných titulů, mimo jiné i první vydání Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále.
To všechno trvalo s většími či menšími represemi státních orgánů (kterým samozřejmě tento ostrůvek svobodného myšlení ležel v žaludku) až do roku 1986, kdy byli uvězněni členové výboru jazzové sekce Karel Srp, Vladimír Kouřil, Joska Skalník, Čestmír Huňát a Tomáš Křivánek a tím de facto Jazzová sekce ukončila činnost v té podobě, jakou její příznivci do té doby znali.
Jejími následnickými organizacemi jsou dodnes fungující společnost Unijazz, vedená Čestmírem Huňátem, s bohatou publikační, pořadatelskou a kulturně-organizační činností, a dále Artforum-Jazzová sekce. Druhá z uvedených institucí se podle svého předsedy Karla Srpa považuje za přímého následníka, resp. „originální“ Jazzovou sekci s nepřerušenou kontinuitou.
Podporovatelé a členové Jazzové sekce na chodbě soudu během procesu (z výstavy Jazzová sekce 1971-1988)
Dějiny „klasické“ Jazzové sekce“ nyní dokumentuje výstava, ohraničená dvěma zásadními daty, tedy 30. říjnem 1971, kdy proběhla ustavující konference, a 1. lednem 1988, kdy byl propuštěn poslední z vězněných členů jejího výboru Karel Srp. Paralelně je v provozu a stále doplňován historický web, který přináší výklad i dokumenty z historie Jazzové sekce.
Výstava, která je nyní nainstalována v pražském Café Kampus v Náprstkově ulici, potrvá do 13. března. Má však ambici být putovní a představit tak historii této významné organizace i v dalších městech České republiky.
Výstavu, kterou připravil zmíněný Tomáš Křivánek s výtvarníkem a též bývalým aktivistou Jazzové sekce Ivanem Prokopem, tvoří 21 panelů. Ty přinášejí dokumentaci ke všem aktivitám Jazzové sekce, ale i o kulturním a společenském životě kolem této komunity, dokumentaci přípravy a průběhu soudních procesů s vedením Sekce, jejich ohlasy doma i v zahraničí, až po následnou soudní rehabilitaci v roce 1991.
