Jeho precizní přístup a cit se skvěle spojil s bezprostředností a neučesaností samotné kapely a výsledek je vyvážený na obě strany. Fixa, která dlouho působila dojmem tak trochu zastydlých gymnazistů, už skutečně plnohodnotně zní jako vyzrálá kapela třicátníků, kteří toho už dost prožili a vědí, co chtějí, a mají co říct.
I po aranžérské stránce je to rozhodně jejich nejzajímavější deska. Nový producent dostal z hudebníků, kteří si vždycky – a bylo to správně - víc zakládali na tom hrát střemhlav než nějak technicky vymazleně, maximum.
V nových skladbách je spousta detailů a dramatických zvratů, a i když je nová Fixa zvukově vlastně uhlazenější, neznamená to, že by vyměkla. Naopak, od někdy až polopatických punkových vypalovaček se posunuli do mnohem alternativnějších vod, což od takhle zavedené kapely chtělo velkou odvahu.
Fenomén není deskou na první poslech a hity z něj vystupují až postupně. Skvělé skladby jako Darling nebo Trampolína se ale jistě hravě zařadí mezi nejoblíbenější koncertní vypalovačky. Texty jsou oproti minulosti víc zašifrované a literárnější, takže dá větší práci do nich proniknout, ale i tak je v nich dost míst, které se vás dotknou.
Vytknout by se možná dala Márdiho snaha o co nejexpresivnější výraz, která občas hraničí až s přehráváním, ale to je detail. Prostě - kdo bude i po téhle desce Fixu označovat za "vidlácký bigbít", je ignorant.
Vypsaná Fixa - Fenomén
Sony BMG
Nej skladby: Darling, Trampolína, Emigrant
Hodnocení Filter: 80%
