Mirek Kovářík
Setkávání poezie s hudbou na jedné scéně má u nás tradici již od 70. let, kdy například Tyjátry písničkářů v Atelieru (nyní Divadlo Y) propojovaly typický interpretační styl Mirka Kováříka s městskými písničkáři Vladimírem Mertou, Jaroslavem Hutkou, Vlastimilem Třešňákem a Štěpánem Rakem.
V Malostranské besedě pak Kovářík pravidelně uváděl skupinu Marsyas v pořadu Dávám, tak ber!, která na oplátku doprovázela jeho recitaci beatnické poezie. Mirek Kovářík rovněž často vystupoval jako konferenciér folkových pořadů a festivalu Porta, kde moderování s oblibou prokládal recitací básní.
Čundrground v roce 1977 v Baráčnické rychtě (zleva Petr Kalandra, Vladimír Merta, Vladimír Mišík)
V druhé polovině 70. let se pak díky prolínání folku a tehdy bezprizorního rocku objevilo v zákulisí Šafránu pod vedením Vladimíra Mišíka legendární uskupení Čundrground (nebo také Čundrgrunt, ČDG), neboli "skupiny městského folku ve stylu: kdo má čas a chuť, ať si jde zahrát", jak ji charakterizoval Vladimír Merta. V jeho, potažmo Mišíkově repertoáru se pak zabydlela řada zhudebněných básní, zejména Josefa Kainara a Václava Hrabětě.
Vladimír Mišík s Mirkem Kováříkem se pak pravidelně setkávali na společných klubových pořadech a propracovali svou spolupráci takřka k dokonalosti. Naprosté souznění je slyšet z alba Pár tónů, které přebývají, jež bylo nahráno v Malostranské besedě v roce 1980, na vinylu v původní verzi vyšlo kvůli cenzuře až o devět let později a na CD nebylo dosud reeditováno.
Ve stylu propojování hudby a poezie do nekonečného jam session byly koncipovány také koncertní podvečery v pražské Redutě v polovině 90. let. Písničky se přelévaly do básní a naopak, Vladimír Mišík s kapelou reagovali na pocitový kolorit básní skladbami někdy už během přednesu veršů "ve stavu zrodu", jak byl vnímán interpretační styl Mirka Kováříka.
Nahrávky dvojalba tvoří hudebně-poetickou koláž, jejíž osobitě napružená atmosféra podnes nevyprchala. V nahrávkách z několika večerů v Redutě v roce 1996 recituje Mirek Kovářík např. básně Václava Hraběte, Ivana Diviše, Josefa Kainara nebo Ivana Blatného. Mišík zpívá většinu svých hitů z ranku zhudebněné poezie včetně těch nejslavnějších, Variace na renesanční téma a Stříhali dohola malého chlapečka.
