Ach ano, jedná se o limitovanou edici (500 kusů pro americký trh, 500 pro mezinárodní) a každý výlisek bude navíc signovaný a očíslovaný mistrovou vlastní rukou. Singl avizuje nové album Judgement Day Guitarmageddon, které Mistr nachystal po dvaceti letech a navíc hodlá celou desku rozkouskovat na singly, které bude prodávat za výše zmíněnou absurdní sumu.
Není divu, že fanoušci reptají. Jeden si na Facebooku povzdechl, že doufal ve vydání Vincentovy nové hudby za nějakou férovější cenu a podotkl, že ne každý fanda si může dovolit utratit za hudbu takovou sumu. Vyjádřil také domněnku, že na tom Vinnie Vincent není snad tak špatně, že musí po fanoušcích chtít takový obnos za singly, ale to si naběhl.
Veliký Vinnie Vincent kverulanta utřel s tím, že jeho hudba je jako kaviár – také si ji nemůže dovolit každý hej nebo počkej. „Kdo jsi, že si dovolíš posuzovat mou životní úroveň? Chceš spravedlivou tržní cenu? To jsi trošku zaspal dobu, dneska si umělci sami mohou diktovat podmínky, za kterých se jeho dílo dostane k posluchačům. Je to úplně jednoduché – pokud na to nemáš, nekupuj si to,“ odpověděl nespokojenci Vincent.
„Částka, kterou požaduji, je odměnou za můj talent a hudbu, kterou fanoušci chtějí a kterou očekávají. Je to nejlepší droga na trhu, nekonečná euforie čistého ohně, proudícího žilami,“ ujistil kytarista všechny, kteří by si dovolili pochybovat o jeho nadání. Skromný jako fialinka.
Dodal také, že umělci se dnes musejí prodírat pustinou jak z filmu Mad Max a z jeho strany je tento krok reakcí na chování „spratků a ufňukanců, kteří zaplatí 500 dolarů za cihlu z baráku svého oblíbence nebo 1 000 dolarů za pár jeho propocených ponožek, ale hudbu by chtěli mít nejraději úplně zadarmo. Kňouráte jako malí smradi, když Vinnie Vincent prodává něco za cenu, která se vám nelíbí. Ve skutečnosti je mi úplně jedno, jestli si mou hudbu koupíte, nebo ne. Jestli se vám zdá moje nabídka moc vysoká, radši si zůstaňte u desek Kiss. Moje hudba není pro vás,“ vzkázal ještě všem nespokojencům.
A tu nejspíš narážíme na jádro pudla. Vinne Vincent zřejmě stále trpí mindrákem z toho, že se s ním Kiss před lety dost razantně rozloučili a zatímco jejich značka dál zářila v plném lesku, milý Vinnie na sólové dráze pod hlavičkou Vinnie Vincent Invasion spíše jen paběrkoval a svůj talent úplně zúročit nedokázal.
Nechci, aby na koncertech Kiss někdo seděl, říká Gene Simmons |
Aby nedošlo k mýlce, v oparu sebezbožštění je Vincent skvělý kytarista a talentovaný skladatel. Na první desce s Kiss – Creatures Of The Night z roku 1982 je podepsaný pod třemi skladbami včetně hitů I Love It Loud a I Still Love You, následující album Lick It Up pomáhal skládat téměř celé a v roce 1992 se skladatelsky podílel na jednom z vrcholných počinů v diskografii Kiss, nahrávce Revenge. Kromě řízného otvíráku Unholy nesou jeho podpis hitovky Heart Of Chrome a I Just Wanna.
Takže se nedá říct, že by se v Kiss jenom vezl, nicméně na konfrontaci s nekompromisní šéfovskou dvojicí Gene Simmons a Paul Stanley byl i egomaniak jeho založení krátký.
Po vyhazovu si mohl dělat, co chtěl, nicméně pouhé dvě sólové desky s Vinnie Vincent Invasion z let 1986 a 1988 plus EP z roku 1996 nesvědčí o tom, že by cítil nutkavou potřebu se hudebně výrazněji realizovat.
Comeback po dvaceti letech (v rámci něhož se ani příliš nesnaží předstírat, že má jinou než finanční motivaci) co vypadá, jako kdyby Kiss nechtěl ani tak trumfnout hudebně, jako spíš v tom, jak z fanoušků vytáhnout co nejvíc peněz.
A že si vybral opravdu těžké soupeře. Kiss byli mistři v tom, jak umístit své logo či obličeje – a následně zpeněžit – snad na vše myslitelné. Včetně rakví, kondomů, figurek, klíčenek, školních sešitů a penálů, deskových her, ručníků, vánočních ozdob, hraček a ano, i toaletního papíru.
