Publikum tak bylo 4. května v areálu U letců poměrně početné. Dvacet šest kapel s příznivci už je docela znát.
Pořadatelé, tedy Vláďa Casey Růža s Poupaty, zařídili skvěle. Sluníčko se činilo, muzikanty nic nehnalo do klubu, který sloužil jako jedna velká šatna (a v minulých letech jako ohřívárna),
Na druhou stranu při takovém množství muzikantů by mohla hrozit únava publika (hrálo se od deseti hodin ráno téměř do osmi večer!). Naštěstí hradecká přehlídka měla spád. Zvučení pod taktovkou Hronovy bandy většinou příliš netrvalo, kapely dodržovaly vymezený čas patnácti minut, na občerstvení se také dlouho nečekalo.
Přehlídka plynula v naprostém poklidu. Bohužel stejným způsobem i muzika plynula skrz posluchačovy uši. Kapely jedna jako druhá (ač některé lepší, některé horší) splývaly v jednom, byť pohodovém proudu.
Opravdu jen pár jich vyčnívalo – královéhradečtí Pročne, hrající s čerstvým perkusistou, pilníkovské Kaluže, které přivezly ještě neohrané písničky (opět se skvostnými texty, ale melodie se trochu vytrácely) a Vespol z Dolního Újezda u Litomyšle, jehož kapelníka, který kromě kytary a rytmiky velice dobře obsluhuje i zobcové flétny, jsme si podle svérázné barvy hlasu překřtili u stolu na Kodyma.
Dál rozhodně stojí za zmínku litomyšlské kapely Xilt a Na pár chvil a dvě pardubické – Modrá kref (s jak jinak než výtečně zpívajícím Radkem Novákem) a Baboraď, která si přidáním bicích od loňska spíš pohoršila. Takže nic nového pod sluncem, jsou to vesměs skupiny, které už na Zahradě a jiných velkých festivalech v minulých letech hrály (jsou mezi nimi i držitelé Porty).
Nakonec jediným (ale hodně milým) překvapením přehlídky byl akustický trutnovský Silmaril - dva zpívající kytaristé a houslistka. Středem trojice je Láďa Lysický, který v předchozích letech sbíral zkušenosti v jiné, rozhodně ne neznámé trutnovské kapele - Obzoru.
Silmaril staví na zpěvu obou kytaristů (mají příjemné, k sobě skvěle ladící hlasy) a doprovodu houslí. Ty v některých okamžicích znějí jako ženský vokál - několikrát jsem se musela pohledem na pódium ujistit, že Lenka nezpívá. Třetí hlas opravdu zpívaly housle.
Silmaril – to jsou fajn písničky, zajímavé aranže, a hlavně minimalismus. Nevím, nakolik jde o z nouze ctnost (podle propozic jim totiž před časem odešel baskytarista), ale kapela vyčnívala především proto, že se nesnažila věci překombinovat.
Opěvování bylo sice víc než dost, ale nelze na závěr opomenout pochválit celou akci. Vše klapalo podle plánu, když pominu problémy s kombem u kapely Baboraď a to, že v Hradci startovala i jistá severočeská kapela, která už si odbyla nedávno předkolo Konkurzu Zahrady jinde...
Prvenství by Hudlovačka určitě obsadila v počtu dramaturgů, kteří si přijeli vybírat pro své festivaly či kluby – mohelnický Aligátor, Folkovokvítkový Hopp, imperátor Jupp, turnovský Václav Feštr, z místních třeba Pavel Šonka z CC Lucie.
