"Buďte připravení, že vás okouzlí... To, co publikum dostane, je jednoduše žena v nejlepších letech," hlásal Sheffield Star. "Kdybyste měli říct, jaký se vám vybaví pocit v přítomnosti Tiny Turner, je to triumf: Došla jsem tak daleko - a stále tu stojím," psal Daily Telegraph. Nekecali.
Narážek na věk a s ním spojený neutuchající elán se kolem Tiny Turner rojí stovky. A minimálně posledních deset let. Před devíti lety se novináři předháněli v tom, kdo barvitěji popíše její energii při turné Twenty Four Seven. Tina letos v listopadu oslaví sedmdesátiny a žurnalistům dochází slovní zásoba.
Energie, šťáva, elán, drive, temperament, síla, verva, jiskra, šmrnc. K tomuto výčtu se dá přibalit řada přídavných jmen, jenže ani jedno přesně nepopíše to nehmatatelné "něco", co včera v pražské O2 Areně vidělo šestnáct tisíc lidí, když se dvanáct minut po osmé otevřela rudá opona.
Na podstavci, možná deset metrů nad hlavami kotle, se objevila ona. V upnutém zlatém oděvu, v jehlových podpatcích, s typickým rozcuchem a hlavou pyšně vztyčenou. Ano, život může začít v sedmdesáti.
Proč si nedopřát lodičky od Manola Blahnika, osm různých kostýmů, tedy troje supersexy minišaty, chytře jednoduchou a přitom multifunkční scénu a skvělou kapelu? Tina měla všechno.
A se vším si dokázala pohrát. S lidmi, s kapelou, sama se sebou. Ve skladbě Typical Male, která následovala po úvodní Steamy Windows, pomrkávala do kamer. S kytaristy laškovala v Better Be Good To Me a pro fanoušky si nechala speciální číslo ve What's Love Got to Do With It.
Hrátky s What's Love Got to Do With ItKlasické sborové zpívání Tina proměnila v souboj ženských a mužských hlasů, přičemž do těch mužských roztomile rýpala. V červených minišatech ledabyle pohazovala ramenem a dámám vzkázala: "Není nic lepšího než ženská podpora." Poté se snažila dámám vštípit postoj, s nímž mají frázi What's Love Got to Do With It zazpívat. S mírně zvednutým nosem a hlasem vyšponovaným do nejvyšších obrátek sklidila aplaus, ten ovšem vystřídalo bojácné huhlání mužského sboru. "To je všechno? Já chci lvy v džungli," smála se pánům. "Chcete, aby vás holky porazily? No nic, dáme vám druhou šanci. Jako obvykle," vzkázala na konto mužů a od fanynek sklidila další salvu potlesku. Po společném refrénu, do posledních tónů melodie, jen zvedla palec nahoru. Pražské sborové zpívání nakonec prošlo. |
Druhá část vystoupení, kterou po třicetiminutové přestávce zahájila série unplugged coververzí, strhla dav definitivně. Po poctě britských The Beatles (Help), Alu Greenovi (Let´s Stay Together), Ann Peeblesové (I Can´t Stand The Rain) a Rolling Stones (Jumping Jack Flash, It´s Only Rock´n´Roll (But I Like It)) přišel jeden z divácky nejatraktivnějších momentů.
Do ztemnělé scény se zpoza konstrukce vyhouplo kruhové slunce s paprsky. Ty se sice rozzářily na hvězdné projekci, v tu chvíli je ovšem vystřídaly klasické bondovské siluety. Upoutávka natočená ve stylu úvodních titulků ságy o agentovi s povolením zabíjet ostře přerušila světla. V otvírajícím se oku se objevila Bond Tina v dlouhé černé róbě se třpytivými doplňky.
Golden Eye, Stockholm (duben 2009)
Seznam skladebSteamy Windows - Typical Male - River Deep, Mountain High - What You Get Is What You See - Better Be Good to Me - Acid Queen - What's Love Got to Do With It - Private Dancer - We Don't Need Another Hero Přestávka Přídavek |
Po téhle úvaze snad ani nemohla následovat jiná píseň než The Best. Tina rozhodně patří k těm nejlepším, které je možné na koncertních pódiích potkat. A když navíc dodá téměř dvanáctiminutovou verzi Proud Mary, kterou v dechberoucím tempu oprášila loni na předávání cen Grammy společně se zpěvačkou Beyoncé (ta ji mimochodem na stejné scéně vystřídá ve čtvrtek), právem jí ležela vysočanská hala u nohou.
A mimochodem, v přídavku Nutbush City Limits se na výsuvném rameni projela nad hlavami těch, kteří ještě definitivně nestačili sednout na zadek.
Kdyby přece jen chtěl někdo vyšťourat mouchy na třpytivé show, dala by se jedna najít. Jmenuje se Ninja. Dáma takového formátu si může s přehledem odpustit tanečně bojovou vsuvku v podání želví skupiny, která přes salta doskáče k další písni.
Tina Turner má velkou kliku. Kromě skupiny má skvělé vokalistky Lisu Fisherovou a Stacy Campbellovou, které ji podrží, když se zrovna potřebuje "převléknout", nápady sršící produkční tým, spolehlivé techniky, brilantního zvukaře a hlavně zdraví, které jí dovolí dovádět jako dvacetiletým kolegyním od fochu.
Dá-li se k něčemu přirovnat sousloví "mít něco na háku", pak by jedním z příkladů mohlo být vystoupení Tiny Turner v Praze v dubnu 2009.
TINA TURNER
Praha, O2 Arena, 27. dubna 2009. Bez předkapely.
Hodnocení iDNES.cz: 90 %
