RECENZE: Trvalky Svěráka a Uhlíře byly milou besídkou s velkými rezervami

Tvůrčí dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř letos slaví padesát let spolupráce a nadvakrát k tomu přichystala akci v pražské O2 areně. Legendární písničky by si však zasloužily větší péči od doprovodných muzikantů, bohužel to trochu celé znělo jako Svěrák & Uhlíř revival.

První show se uskutečnila v sobotu v jednu hodinu odpoledne, druhá byla naplánovaná na pátou. Záměrně je nutné se vyhnout slovu koncert, protože Trvalky vlastně koncertem nebyly a ani tak nebyly inzerované.

Byla to spíš besídka, zábavné pásmo pro děti, rodiče a prarodiče, estráda, chcete-li. Na tom by samo o sobě nebylo nic zlého, kdyby tento program byl dotažený, což nebyl.

Trvalky

50 %

Show Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře

Místo konání: O2 arena, Praha

28. října 2017, 13 hodin

Zdeněk Svěrák před přídavky neodolal a zabrousil do politiky s prohlášením, že český národ skoná – „nejdřív ztratí rozum, to se stalo minulý víkend, a potom zhyne, protože Češi nechtějí mít děti“. Smutné na tom je, že narážka na sněmovní volby (která by mohla působit rozpačitě, ale rodiče v hale jí nadšeně zatleskali), nebyla tím nejhorším, co celé vystoupení postihlo.

Pro tak výjimečnou událost jako společné padesátiny v největší hokejové hale pro nemalé publikum a za nemalé vstupné si totiž oba protagonisté mohli dopřát něco víc než Uhlířovu běžnou doprovodnou kapelu, již diváci pravděpodobně zažili na některém z festivalů.

Kytara Fredyho Bittnera tahala pocit z celého programu kamsi mezi papundeklové kulisy estrád osmdesátých let, což ještě víc než v dětských písních vyznělo v Holubím domě, kde ani tak nechyběl zpěv Jiřího Schelingera, jako přebývalo trochu zábavovkové sólování do slok.

Podobnou medvědí službu akci udělala zpěvačka Jana Koutová, jež celý program uvedla a uprostřed si udělala vůbec vlastní blok s poměrně afektovaným projevem v písni Jestli to nebude láska, který prostě do hudby Svěráka a Uhlíře nesedl. Přitom se sólově projevila i jedna ze sboristek nebo Bára Poláková s písní Barbora píše z tábora, takže možností, jak zpěv pojmout, byla celá řada.

Celé karaoke pojetí potom zachraňoval hostující Tomáš Křemenák na akordeon, saxofon a flétnu – a samozřejmě Svěrák a s ním Poláková a Pavel Liška, kteří se postarali o většinu průvodního slova.

Scénu v O₂ areně totiž tvořila pomyslná třída. „Tady vás je. V tak velký třídě jsem ještě neučil. Hotová ratejna,“ vítal Svěrák diváky v úvodu. A společně s rozjíveným žákem Liškou a vzornou spolužačkou Bárou měl „pan učitel Svěrák“ na starost humorné vložky.

Zazněly hity jako Stašidýlko Emílek, Když se zamiluje kůň, Krávy, Elektrický valčík, Chválím tě, země má nebo Statistika. Svěrák s pomocí dětského publika otextoval na místě i melodii, kterou měl jeho partner „na uhelném skladu“. „O čem by to mohlo být?“ ptal se publika. „O lišce! O smrti! O mašli!“ nabízely děti. Nakonec padla volba na „o Uhlířovi“.

Díky tomuhle všemu to mohla být a s přimhouřením oka také byla docela milá besídka. Jen kdyby se protagonisté rozhodli dát skladbám, na nichž vyrostlo několik generací dětí, lepší péči. Takhle na návštěvníka představení padá trochu smutek a zmar, který si bude moct prožít ještě jednou, až zde pořízený záznam odvysílá Česká televize.