Buďme ale fér a připusťme, že si tenhle mediální výprask Filip Gemroth a Matěj Portes dílem zasloužili sami nezvládnutou sebepropagací, podíl na něm ale měla i typická česká nechuť nechat se poučovat cucáky, kteří za sebou nemají desítky let dřiny v potu tváře. Vždyť to znáte. Aby vás tady někdo zaregistroval a dal vám šanci, nestačí talent. Musíte si to nejdřív odpracovat. Co na tom, že to nejlepší už pak možná máte za sebou. Platí to v hudbě stejně jako v každé jiné disciplíně (třeba fotbal) a je to jednou z příčin našeho národního tápání.
Jak to souvisí s druhou deskou Toneless? Úzce. Je totiž prakticky stejná jako ta první. Plná příjemných, nekonfliktních, britpopových písniček, hezky nahraných i zaranžovaných a dobře zazpívaných, s upřímnou snahou vyrovnat se zahraničním vzorům. Jenom snad zbytečně dlouhá a trochu monotónní. Hlavní ale je, že se Toneless nenechali otrávit. Jedou dál a po kopačkách od velké firmy si desku udělali sami. A není důvod nevěřit, že výsledek je takový, jaký si přáli.
Obecné přijetí nebo zatracení téhle desky se ale neodvíjí od dramatické proměny, kterou skupina prošla, ale od faktu, jestli se "scéna“ tentokrát líp vyspala a bude ochotná, teď, když kluci nejsou úplní nováčci, vzít je na vědomí. Za sebe jim to přeju už proto, že mi jejich hudba připadá smysluplnější a zvládnutější než u čtyř z pěti zdejších kapel. Nakonec to, že nemají žádné kámoše, taky není tak úplně pravda. Stačí se kouknout na jejich Myspace. Mají jich tam asi šest set.
Toneless - We´ve Got No Friends
(samizdat)
Nej skladby: Tell Me Where Have You Been, So I Got Fired, Not Much Left
Hodnocení Filter: 70%
