RECENZE: Con-Struct sype puzzle zvuků, tónů a nálad

Přistoupíte-li na premisu, že se dá hudba poslouchat i tak, jako když počítáte rovnici o mnoha neznámých a proměnných, přičemž může mít nekonečně mnoho řešení, je tohle album přesně pro vás.

Skladatel a hudebník Conrad Schnitzler | foto: archiv umělce

Sérii alb Con-Struct odstartoval v roce 2012 německý muzikant Conrad Schnitzler, bývalý člen kapel Tangerine Dream, Kluster či Eruption. Výrazná postava hudební vlny, známé pod poněkud posměšným označením krautrock. Probíhala v šedesátých a sedmdesátých letech a spadaly do ní skupiny jako Can, Faust, Kraftwerk, Popol Vuh nebo právě Tangerine Dream. 

S rockem, jak jej prezentovaly angloamerické kapely, tahle vlna příliš společného neměla. Šlo o psychedelii, psaly se kánony elektronické hudby, zkoumaly se nové krajiny, nečekaná řešení, překvapivá vyústění.

Con-Struct

80 %

Conrad Schnitzler & Frank Bretschneider

Takto působí i projekt Con-Struct, který čítá již několik desek. Společně s Conradem Schnitzlerem se na něm podílely další výrazné osobnosti německé elektronické scény. Na tom aktuálním spolupracoval skladatel Frank Bretschneider.

Je to poměrně nesnadno uchopitelná hudba, zcela záměrně v ní chybí jakékoliv melodické linky a zpěv. Je postavená na principu stavebnice. Schnitzler a Bretschneider před vás vysypou hromadu tónů, zvuků, rytmů a nálad a je jen na vás, co si z nich postavíte. 

Jinými slovy, na téhle muzice se musíte aktivně podílet, poskládat si ji v hlavě. To, co je zaznamenané na tomto albu, je jen výchozí bod, začátek. Zbytek se odehrává dle fantazie každého vnímavého posluchače.