V Kalifornii se uskutečnila řada přednášek s názvem Smrt Spotify, kde účastníci hovořili o tom, jak streamovací služby nabízející poslech hudby zdarma negativně ovlivňují umělce i jejich posluchače. Hnutí hlásá: konec poslechu podle algoritmů, konec krádežím autorských práv a pryč s hudbou generovanou umělou inteligencí.
Lidé by měli víc přemýšlet o tom, co poslouchají a co podporují. „Pro opravdové milovníky hudby to nemá smysl. Cílem Spotify je, abyste nepřemýšleli o tom, co se hraje,“ říká Will Anderson ze skupiny Hotline TNT, která Spotify opouští nadobro.
„Umělci léta věděli, že streamování je neobohatí, ale potřebovali se zviditelnit. Nyní je na trhu tolik hudby, že si lidé kladou otázku, zda jim to k něčemu je,“ řekl k nové vlně bojkotů britskému listu The Guardian profesor hudby na Texaské univerzitě Eric Drott.
Spotify vyplatila rekordních 10 miliard dolarů na tantiémách. Většinou velkým hráčům |
Organizátoři kampaně Smrt Spotify tvrdí, že jejich cílem není nutně aplikaci zastavit. „Chceme jen, aby se všichni trochu více zamysleli nad způsoby, jakými poslouchají hudbu. Pokud se držíme pouze této algoritmicky vybudované komfortní zóny, jen to zplošťuje kulturu v jejím jádru,“ míní.
Organizátory kampaně inspirovala hudební novinářka Liz Pellyová svou knihou Mood Machine, v níž kritizuje streamovací společnosti. Podle ní kompletně zničily hudební průmysl a posluchače proměnily v pasivní konzumenty bez inspirace. Model, na kterém Spotify funguje, vyplácí umělcům určitou almužnu, pokud souhlasí, že budou zařazeni do režimu Discovery. Ten pak své posluchače „odměňuje“ nevýraznou hudbou vhodnou tak akorát jako podkres do kaváren. Lidé ji pak podle Pellyové přijímají, aniž by je v něčem inspirovala a rozvíjela. Úsilí, kterou do ní přitom umělci vložili, tak přichází vniveč.
Spotify, která v roce 2024 vykázala zisk 1,1 miliardy eur, přestala vyplácet tantiémy za skladby s méně než 1 000 streamy. Většina nových skladeb tak nevydělala nic.
Na nerovnost vyplácení muzikanti upozorňují již řadu let. Služba je podle nich výhodná jen pro velké korporace a zavedené kapely s bohatým katalogem.
Zpěvák Radiohead končí s hudbou „zadarmo“. Vydělají na ní jen korporace |
„Některé nahrávky uděláte na laptopu. Ale některé potřebují muzikanty a zkušené techniky. Tyhle věci stojí peníze. Hudba Pink Floyd už někomu (ne nutně kapele) vydělala miliardy dolarů. Dát je do streamovací služby dává smysl. Ale kdyby lidi v roce 1973 poslouchali hudbu přes Spotify, místo aby si kupovali desky, pochybuju, že by vůbec vzniklo Dark Side of the Moon. Bylo by to prostě moc drahé,“ říkal v roce 2013 Thom Yorke ze skupiny Radiohead, nechal ze služby stáhnout svůj materiál a označil ji za „poslední zoufalý prd umírající mrtvoly.“ Později se ale na Spotify vrátil.
Tři roky bojkotovala službu Spotify i zpěvačka Taylor Swift na protest proti nespravedlivým platebním praktikám. Také ona se ale v roce 2017 vrátila.
Taylor Swift ve Wembley (21. června 2024)
Letos svou hudbu stáhly skupiny Massive Attack, King Gizzard & the Lizard Wizard a další na protest proti spolupráci Spotify s německou firmou Helsing, která vyvíjí umělou inteligenci pro vojenské účely.
Spoluzakladatel Spotify Daniel Ek totiž do této firmy investoval. Zároveň ale zdůraznil, že to se Spotify nemá nic společného a jedná se o dvě samostatné společnosti. Před dvěma týdny pak Ek oznámil, že odstupuje z funkce generálního ředitele Spotify a bude zastávat funkci výkonného předsedy.
Spotify tvrdí, že 70 procent výdělku jde zpět držitelům autorských práv a bude dál pokračovat v rozvíjení své streamovací služby.
