„Pro Českou filharmonii znamená prodloužení smlouvy se Semjonem Byčkovem prosperitu, stabilitu a růst. Už uplynulé čtyři sezony byly ve znamení uměleckého růstu a růstu prestiže, a proto jsme rádi, že díky podpoře ministerstva kultury může tento vývoj pokračovat i v následujícím období,“ uvedl Mareček.
K výrazným počinům dosavadní Byčkovovy éry u České filharmonie patří mimo jiné vydání kompletního cyklu symfonických děl Petra Iljiče Čajkovského a zahájení nahrávání symfonií Gustava Mahlera, stejně jako opakovaná hostování v prestižních světových sálech včetně plánovaných třídenních vystoupení v newyorské Carnegie Hall či tokijské Suntory Hall.
Mareček připomněl, že Byčkov se před přijetím postu u České filharmonie chtěl věnovat pouze hostování u slavných orchestrů, jako jsou Berlínští nebo Vídeňští filharmonikové či Newyorská filharmonie, ale filharmonici ho přesvědčili, aby se po smrti Bělohlávka stal jejich šéfdirigentem.
„Česká filharmonie je legendou už déle než jedno století a legenda musí zůstat legendou. K dosažení uvedeného cíle ovšem vede jediná cesta. Orchestr musí i nadále růst, musí se stále zdokonalovat, musí reagovat na nové výzvy,“ zdůraznil Byčkov. „Tohle ovšem není pouze moje mise jako současného šéfdirigenta. Je to mise, již sdílím se svými předchůdci a již budou muset naplňovat i ti, kteří přijdou po mně,“ dodal.
Hlavním posláním prvního českého orchestru je podle něho představování co nejpestřejšího repertoáru od baroka až po současnost s těžištěm v klasicko-romantickém období.
Vaše děti nikdo na frontu neposílá, vzkázal ruský dirigent Byčkov Kremlu |
Američan ruského původu Byčkov se v roce 2018 stal čtvrtým zahraničním šéfdirigentem nejvýznamnějšího tuzemského orchestru od roku 1989. Před ním v této roli působili v letech 1993 až 1996 Němec Gerd Albrecht, ruský klavírní virtuos s islandským a švýcarským občanstvím Vladimir Ashkenazy (1997 až 2003) a izraelský dirigent Elijahu Inbal (2009 až 2012).
První dirigentské zkušenosti získal už za studií v devatenácti letech. V roce 1975 emigroval do Spojených států, kde později získal americké občanství. Během dosavadní kariéry dirigoval téměř všechny významné orchestry světa, jako jsou například Berlínská a Vídeňská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr nebo Newyorská filharmonie.
Rodák z Leningradu, dnešního Petrohradu, už 24. února odsoudil útok Ruska na Ukrajinu. Opakuje se podle něj historie let 1956 a 1968. Připomněl tak vpád sovětských okupačních vojsk do Maďarska a Československa.