Pátek 25. září 2020, svátek má Zlata
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 25. září 2020 Zlata

Kapela Duran Duran: Ovládli jsme svět. A pak přišla kocovina

  2:24aktualizováno  2:24
Po sedmi letech se k nám vrátí koncertovat kapela Duran Duran. Jejich baskytarista John Taylor vzpomíná třeba na to, jak tu na svém prvním koncertu málem zbořili pražskou Sportovní halu. To bylo ještě před revolucí, v roce 1988.

John Taylor při březnovém vystoupení Duran Duran v Austrálii | foto: Profimedia.cz

V osmdesátých letech se partě kluků z Británie povedlo stát se nejslavnější kapelou pro teenagery široko daleko. Pomohly jim v tom nejen chytlavé popové písničky, ale i důraz na image, videoklipy a novinky spjaté s příchodem hudební televize MTV.

Teď po více než třiceti letech, kdy tehdejším náctiletým táhne na padesát, se už členové Duran Duran nerozcházejí kvůli hádkám o to, kdo z nich je u holek populárnější. Ale daleko víc si užívají, když jim fanoušci při koncertech visí na rtech. Alespoň to říká jejich baskytarista John Taylor před dalším pražským koncertem, který se koná 27. června. Kapela na něm představí mimo jiné i loňskou desku All You Need Is Now.

Duran Duran

Poprvé jste u nás hráli ještě před sametovou revolucí, v roce 1988. Pamatujete si z toho vůbec ještě něco?
Jak bych si to mohl nepamatovat. Energie koncertu a lidí byla tehdy neuvěřitelně intenzivní, takže to málem strhlo aparaturu. Publikum bylo v jednom kole. Vlastně z toho šel až strach. Náboj celého koncertu byl děsivý. Jenom jsme čekali, že to tam celé vybouchne. Když to srovnám s naší poslední návštěvou před sedmi lety, byl to jiný svět.

V čem přesně?
Poprvé jsme neměli na nic čas, přijeli jsme jenom na otočku. Neměli jsme šanci si prohlédnout město a nasát z něj nějaký pocit nebo jeho atmosféru. Takže pro příště jsme si vyšetřili pár dní, abychom se mohli procházet a koukat po památkách. Co se týče publika a vystoupení, bylo také mnohem lépe zorganizované než ten přeprodaný a trochu chaotický první koncert. A pro lidi taky rozhodně bezpečnější.

Jedna vaše oddaná fanynka mi vyprávěla, že váš klávesák Nick Rhodes se prý stal po první návštěvě Prahy vegetariánem. Co se tehdy stalo?
Nick vegetariánem? Já vám nevím, jestli je striktní vegetarián, ale když o tom tak přemýšlím, ani nevím, kdy jsem ho naposled viděl jíst maso. No tak asi ano. Ale jestli za to může Praha, to já vážně netuším.

V dnešní době už jste taková retro kapela. Hrajete vůbec na koncertech i něco z novějších desek?
Musím vám teď říct jednu věc, na které mi opravdu záleží. My jsme hlavně strašně šťastná kapela. Máme to štěstí, že kam přijedeme, tam nás vřele přivítají. A vždycky se za to chceme odvděčit dobrým výkonem. Z novinky All You Need Is Now něco taky hrajeme, ale jen tak tři čtyři věci. Spíš teď náš koncert bude takové velké best of. Přeci jenom za sebou máme už přes třicet let muziky, takže máme z čeho vybírat. A chceme fanouškům předvést esenci Duran Duran. Písničky, které od nás lidi znají.

Desku All You Need Is Now vám produkoval Mark Ronson, který se proslavil zejména spoluprací s Amy Winehouse. Proč jste si vybrali právě jeho?
Protože je jednoduše skvělý producent. Potkali jsme se a porozuměli si. Zjistili jsme, že je náš velký fanoušek a že má ohledně naší muziky dobré nápady. Dávalo nám smysl jít s ním točit.

Jak obtížné je vlastně pro kapelu, která se proslavila v osmdesátých letech, držet krok s dobou. Zkoušíte to ještě?
Bereme to, jak to je. Dospěl jsem k tomu, že nejdůležitější je udržet si v tvorbě souvislost. Novinky jsou a zase rychle mizí. Sami jsme v minulosti několikrát udělali tu chybu, že jsme se snažili být za každou cenu trendy. Nevyplatilo se to. Je to jako s oblékáním - musíte vědět, co se nosí, ale zachovat svůj styl. Nejsem nejmladší, ale když jdu ven, taky nechci vypadat jako chlap z roku 1950. Stejně tak, když nahrávám písničku, chci aby zněla, že jsem ji skutečně nahrál dnes. Ale nemusí za každou cenu znít jako to, co je teď na předních příčkách hitparád.

Duran Duran

Duran Duran tehdy ...

Duran Duran

... a Duran Duran nyní.

Když si poslechnu zejména věci z osmdesátých let, přijde mi, že hrozně zestárly a znějí čistě zvukově trochu směšně. Pro živé hraní jste si je asi postupem času museli upravit.
My jsme se hlavně vrátili k základům. Když jsme se rozhodli pro návrat a chystali nové turné, vzali jsme to jako příležitost, abychom písničky z prvních pěti let kapely konečně mohli zahrát tak, jak jsme je původně natočili. Třeba song Hungry Like the Wolf jsme kvůli změnám v sestavě hráli snad v pěti verzích. Když jsme se mohli vrátit k prapůvodní verzi, bylo to skvělé. Někdy si třeba střihneme akustické verze nebo podobné speciální úpravy, ale pro mne osobně je nejdůležitější, aby ty písničky zněly naživo co možná nejvíc jako na původních nahrávkách. A myslím, že přesně to chce i publikum.

Vy jste další z velkých kapel a někdejších pilířů hudebního průmyslu, která teď vydává na nezávislé značce. Jaký je v tom rozdíl?
Když velké vydavatelství opravdu ví, co dělá, je to to nejlepší, co můžete jako kapela mít. Ale funguje to jen s dobrým produktem. Kdyby to bylo jen na mně, zůstal bych u velkého vydavatelství. Ale ono jich moc nezbylo. Proto musíme i my hledat alternativy, jak se o sebe postarat. Naše poslední zkušenost se Sony Music byla totiž velmi smíšená. Jsme teď trochu jako tuláci a zdá se, že předtím, než vydáme novou desku, budeme muset znovu zvažovat všechny možnosti.

Pomoci by vám po letech mohl znovu i James Bond. Platí ještě, že máte psát ústřední písničku nového dílu?
Já nevím, proč si tohle všichni myslí a ptají se mě na to.

Já to četl na Wikipedii.
Vážně? Tak to je pro mě novinka. Já o tom každopádně vůbec nic nevím. Je to nesmysl.

Duran Duran

Duran Duran vystoupí ve středu 27. června v pražské O2 areně.

Nicméně pro Vyhlídku na vraždu jste písničku napsali. A je to jeden z pilířů vaší kariéry. Jak na to vzpomínáte?
Bylo to skvělé, ale ne zrovna snadné. Bylo tehdy docela těžké tu písničku dopsat. Ale měli jsme štěstí, že s námi na ní pracoval opravdu silný tým. Ve studiu s námi byl i bondovský skladatel John Barry a písničku produkoval Bernard Edwards - dva obrovsky talentovaní muzikanti. My sami jsme se navíc cítili být na vrcholu. Měli jsme sebedůvěru a věřili jsme si. Bylo to skvělé období. Bylo nám něco přes dvacet a cestovali jsme s kapelou po celém světě. To se přeci jen tak někomu nepoštěstí, být na takovémhle obrovském tahu, navíc s partou nejbližších kámošů. Vědět, že kamkoliv přijedete, lidi vás milují a dávají to najevo. Svět nám tehdy přišel nádherný a taky důvěryhodný.

Zkrátka vyjukaní kluci z Anglie na cestách...
Představte si, že já jsem z Británie do té doby nevytáhnul paty. Nikde jsem nebyl ani jako dítě s rodiči. Najednou jsem létal z místa na místo, a když jsem vystoupil, fanynky tam čekaly fronty, aby nám řekly, že nás mají rády. Dodneška to beru jako ohromný dar, že jsem právě takhle mohl poznat svět.

No ale dneska už je to trochu rutina, ne?
Samozřejmě že jsem si trochu zvyknul, ale pořád si uvědomuji, jak výjimečné to je. A strašně moc mě celý ten kolotoč baví. Miluju koncerty, produkování desek i psaní písniček. A myslím, že na našich koncertech je to vidět. Když s námi lidi zpívají, je to neopakovatelné. A taky se vždycky těším na přídavky, které jsou uvolněnější, jamujeme v nich a prostě si to užíváme.

Duran Duran

Duran Duran na archivním snímku vydavatelství EMI

To už zní moc pozitivně. Co vás na tom naopak štve?
Toho je málo. Snad jen úplně na začátku, v období, kdy jsme se proslavili a začali nás poslouchat puberťáci, se z toho na chvíli stala úděsná soutěž popularity. Pořád někdo srovnával, jestli je populárnější Nick, nebo John, nebo Simon... to bylo na hlavu. Začali jsme spolu bojovat namísto toho, abychom pracovali jako tým. A taky se původní sestava rychle rozpadla.

Co plánujete po konci turné?
V září mi vyjde kniha a k té pojedu malé turné. Je to memoár. O malém klukovi, který vyrůstá uprostřed Anglie šedesátých let a v sedmdesátých se připlete k hudbě, potká pár lidí, založí si kapelu a na pár let spolu ovládnou svět. A pak z toho mají chvilku kocovinu. V prosinci a v lednu bych si rád vybral nějaké volno a v únoru bychom měli začít pracovat na nové desce, aby zase bylo v roce 2014 k čemu odjet turné.

Autor:
  • Nejčtenější

RECENZE: Melodramatické Bábovky zachraňuje svatá herecká trojice

Rozhodně mají více inteligence než prostoduché romantické komedie, na rozdíl od nich se však Bábovky berou zase až...

Lidé se loučili s Menzelem v roušce a s propiskou. Děkuji, vzkázal Preiss

Lidé se mohli v pátek naposledy rozloučit s oscarovým režisérem Jiřím Menzelem v pražském Rudolfinu. Menzelova manželka...

Likvidace kultury, říkají provozovatelé klubů o nových omezeních

Opatření, zakazující hromadné akce na stání pro více než deset lidí, je podle vyjádření provozovatelů hudebních klubů...

Divadlo Járy Cimrmana do října nehraje, člen souboru byl pozitivně testován

Žižkovské Divadlo Járy Cimrmana oznámilo, že jeho dvorní soubor, tedy samotné Divadlo Járy Cimrmana z důvodu nemoci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ve věku 89 let zemřel herec Michael Lonsdale, padouch z Jamese Bonda

V 89 letech zemřel francouzský herec Michael Lonsdale. Proslavil se například rolí padoucha z bondovky Moonraker, za...

Sundej vlajku, nebo ti vypálíme dům. Agresivita demonstrantů v USA roste

Premium Demonstrace proti policejní brutalitě, jak to nazývají protestující i média, začínají být docela brutální i vůči...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Prodlužte životnost filtru pevných částic. Stačí pár jednoduchých kroků

Premium Výměna filtru pevných částic stojí desítky tisíc korun, jeho čištění a renovace pět až patnáct tisíc korun. Těmto...

  • Další z rubriky

Zachraňte The Tap Tap, zazní při rozloučení s koncertní sezonou

V rámci festivalu Praha Září se v neděli na pražském Výstavišti odehraje mimořádná akce. Na podporu skupiny The Tap...

Nick Cave vydá záznam svého chmurného a krásného sólového koncertu

Turné k albu Ghosteen Nicka Cavea bylo přesunuto na příští rok. Jako náhradu nabídne australský zpěvák a skladatel...

Facebook a Instagram se červenají. Ze solidarity s pořadateli kulturních akcí

Sytě červená barva se po celém světě stává symbolem solidarity se všemi pořadateli kulturních akcí, kterých se dotkly...

RECENZE: Nové album Hurts vzbuzuje dojetí a sype konfety

Na albu Faith chytá britská kapela Hurts až mnoho zajíců najednou. Výsledkem je rozpačitá a roztříštěná hudba, která...

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Blíží se katastrofa, jež zastíní pandemii covidu-19, říká princ Charles

Britský princ Charles (71) vyzval v pondělí ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...