Elvis Presley však nebyl pouze její životní láskou, dodnes je pro ni také dobrým zdrojem obživy. Pracuje totiž jako šéfka společnosti EPE, která se stará o fungování Elvisova legendárního Gracelandu. Do Prahy přiveze Priscilla show nazvanou Elvis – Live on Screen v pátek 8. června.
Elvis nikdy nekoncertoval v zahraničí. Litoval toho?
Měl velké plány, jak se jednou vydá do zahraničí. Moc dobře věděl, kolik tu má fanoušků, i když v dnešní době sociálních sítí by mu to asi bylo ještě jasnější. Bylo by pro něj velmi inspirující projet svět, stejně jako je to dnes pro mě. Naplňuje mě to.
V čem byl tedy háček? Proč se nevydal za svými zahraničními fanoušky?
Měl v USA několik smluv, které ho zavazovaly k natáčení tří filmů ročně a různým koncertům, včetně těch v Las Vegas. Navíc jeho management měl kontakty na policejní ochranu v každém americkém státu. Tehdy ještě vše nebylo díky technologiím tak propojené a rychlé, jako je dnes. Lidé z jeho managementu se báli, že by v zahraničí nedostal dostatečnou ochranu, tak jej raději drželi tady.
Vydat se na turné s jeho písněmi byl váš nápad?
Ne, nabídli mi to a já z toho byla naprosto nadšená. Elvis přesně tohle chtěl – hrát s velkým orchestrem, ještě větším, než měl během svých vystoupení ve Vegas. Jeho hudbu to dostává do úplně jiné dimenze.
Jak jste reagovala vy, když jste jej viděla poprvé hrát naživo?
Možná vás to překvapí, ale já ho poprvé viděla naživo na koncertě hrát až v roce 1969. Do té doby vždy jen před nějak monitorovaným nebo vybraným publikem, takže to bych nepočítala. Byla jsem překvapená tím, koho najednou vidím. Byl sám sebou. Nebyl to můj manžel, nebyl to herec, byl to prostě Elvis. Tam jsem konečně pochopila, kým je.
RECENZE: Král rock’n’rollu pozlatil slavné písničky Dylana či Simona |
Chtěla jste si s ním někdy veřejně zazpívat?
Ne, to radši ne! Nedělám to ani během show, nechci, aby lidé odešli. Nepocházím z moc muzikální rodiny, ačkoliv mé děti mají krásné hlasy.
Určitě ale máte alespoň jednu oblíbenou, kterou si zazpíváte sama, v soukromí.
Takových je. Nedokážu to omezit pouze na jednu. Záleží na mé náladě, vzpomínkách. Viděla jsem ho tolikrát, ve studiu, naživo a každý song zní pokaždé jinak. Nedokážu vám odpovědět. Ale přiznám, že během show mám velmi ráda, když orchestr hraje píseň Don’t.
V Česku, zahraničí i USA lidé Elvise rádi napodobují. Někteří se tím dokonce živí. Vadí vám to?
Elvis bude vždy jen jeden, pro mě obzvlášť. Takže je pak trochu zvláštní pozorovat, jak se jej někdo snaží napodobit. Na druhou stranu je to dobrý způsob, jak udržet jeho práci a odkaz naživu. Znamená to, že lidi stále zajímá. To je pro mě důležité.
Berete Elvise jako svůj životní úděl? Možná osud?
Mám vlastní život. Nechci, aby to vypadalo, že žiju jen z jeho památky. Z toho bych se zbláznila. Ale ano, byl, je a bude velkou součástí mého života. Cítím jako svou povinnost, aby jeho odkaz zůstal živý. Chci, aby i mladí věděli, kdo Elvis je a proč jej lidé tak milovali.
