Romové se prosazují. A fankluby rostou

  0:13aktualizováno  0:13
Není jich zatím mnoho, ale jsou. Romské hvězdy. Úspěšní Romové se prosazují v české kultuře, a tudíž i ve společnosti.

Radek Banga z kapely Gipsy.cz | foto: Petr TopičiDNES.cz

Hiphopera Radka Bangu alias Gipsyho z kapely Gipsy.cz jmenovala nedávno vláda českým velvyslancem Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Od vlády to je možná jen snaha využít známou tvář. Může však také jít o nový signál: romských hvězd přibývá, a nelze je tudíž ignorovat ani na politické scéně.

Známý moderátor České televize Richard Samko prohlásil, že za několik let budou romští televizní moderátoři standardem. Vychází zřejmě z faktu, že mladí Romové (alespoň ve městech) mají větší šanci studovat a vzdělaných Romů přibývá. Samko se do ČT dostal poté, co před sedmi lety využil nabídky absolvovat na Vyšší odborné škole publicistiky půlroční kurz pro romské žurnalisty.

Zaplať pánbůh za „normály“
Za vzděláváním mladých Romů stála tou dobou jiná romská novinářka – Jarmila Balážová. V šest let starém rozhovoru s lehkou ironií glosovala vztah většinové populace k Romům: „U jedněch je vztah vyloženě nenávistný, přičemž ona nenávist zpravidla ani nevyvěrá z vlastní negativní zkušenosti. Druhé charakterizuje přístup laxní. Je jim to jedno. Oni ty ‚Cikány‘ nemusí, ale zabíjet, to už je dle jejich názoru moc. Učinit však něco proti tomu zabíjení také!

Třetí skupinka, početně velmi omezená, Romy miluje – stejně hloupě, jako je ta první nenávidí. Tihleti ‚rádoby humanitní lidé‘ totiž také nerozlišují. I oni cítí něco k Romům – i když třeba lítost, obdiv, či dokonce lásku – jako k jedné mase. A poslední, ještě méně početnější, jsou ti ‚normálové‘. Je jich jako jehel v kupkách sena, ale zaplať pánbůh za ně!“

Něco na pohledu bílé většiny na romskou menšinu bude. Jarmila Balážová patří nicméně k intelektuální špičce Romů, a ti se už z principu nemohou stát mediálními tahouny jako Banga či v nedávné minulosti zpěvačka Věra Bílá. Jisté je, že na mediální scénu vstupuje generace sebevědomých Romů, zhruba třicátníků až čtyřicátníků, kteří se vypracovali ve výraznou společenskou elitu.

Zmiňme alespoň několik dalších jmen: zpěvačku Yvetu Kováčovou, houslistu a aktivistu Vojtěcha Lavičku, televizního reportéra Pavla Giňu, ředitelku romského muzea v Brně Janu Horváthovou, kardiochirurga Pavla Horvátha, lídra kapely Gulo čar Vladimíra Dirdu, tanečníka Michala Šaraje, famózního houslistu Marka Baloga či výtvarníky Davida Zemana a Vieru Kotlárovou.

Začalo to SuperStar?
Jednou z nejspolehlivějších cest, jak si získat mezi bílou populací v Čechách respekt, zůstává pro Romy hudba. Už v bakelitových 70. letech zazářila hvězda charizmatického hudebníka Antonína Gondolána, ale do masového povědomí se generace nejmladších romských muzikantů dostala teprve soutěží Česko hledá SuperStar. Z ní vzešli výrazná Martina Balogová a vítěz druhé řady Vlastimil Horváth.

Zatímco Balogová dojímala a možná i dráždila roku 2004 diváky u obrazovek, chystal se k výstřelu na výsluní divoký raper Gipsy, tehdy ještě spíš přirovnávaný k „Eminemovi z hlaváku“. A poněkud mimo mediální pozornost se tvořila i osobnost nevidomého hudebníka Mária Biháriho.

Pro mladší publikum jsou to však dvě dnes bezesporu hvězdné kapely: již zmiňovaní Gipsy.cz a brněnské funky seskupení Gulo čar, mimochodem předskokan slavného Jamese Browna a držitel sošky Anděla v kategorii world music v roce 2003. Na jejich loňském albu Gipsy Goes To Hollywood pracoval producent Doug Wimbish, který spoluvytvořil i nahrávky Annie Lennox či Madonny. Paradox však je, že polovina hudebníků z Gulo čar se nadále živí v civilu kopáčskými pracemi.

Radek Banga krátce po letošním udělení Anděla pro kapelu Gipsy.cz tvrdil, že stylem své hudby i popularitou „nastolili nový trend“. Zní to silácky, ale má to svou logiku. Před pár lety převažovalo na koncertech romské publikum, dnes mají Gipsy.cz posluchače napříč etniky, aniž slevili ze svého lehce agresivního hudebně-textového výrazu. Dál brojí proti předsudkům a diskriminaci, ale s humorem a nadsázkou, v muzikantsky skvělých vystoupeních se posunují až ke kabaretním kouskům.

Klíč? Romaňi buči
Nelze nepřipomenout osobnosti ze smíšených manželství. Například sestry Ivu Bittovou a Idu Kellarovou. Zatímco světově respektovaná Bittová se od této skutečnosti ve své tvorbě víceméně distancuje, pro Kellarovou, zpěvačku a organizátorku nejautentičtějšího romského festivalu ve Svojanově a mezinárodních workshopů, je romská identita životní náplní. Ale možná dojde k určitému sblížení: obě umělkyně totiž na leden chystají první společný koncert do pražské Lucerny. Výtěžek bude určen na dětské tábory pro talentované romské děti.

Do jaké míry je pro romské umělce podstatné zdůrazňovat svou identitu? Na to vnesl netuctový pohled filmový dokument Houslový rytíř. Film režiséra Pavla Marka, spolurežírovaný portrétovaným umělcem, famózním houslistou Markem Balogem, znejistěl i ty nejotrlejší soudce přes „romsko-českou problematiku“. Čím?

Balog o sobě ve filmu vypráví několik historek, které se pak nepotvrdí navzdory přesvědčivosti podání. Dokumentární přístup režisér Marek připisoval později jisté romské specifice, označované „romaňi buči“ – „romská práce“.

To, co majorita interpretuje jako klamavost či ulhanost, je zřejmě pro Romy, kteří byli po staletí utiskováni, nutností. O přechytračení gádžů je koneckonců spousta krásných cikánských pohádek. Těžko říct, do jaké míry byl tedy nadsázkou ostrý výrok Radka Bangy: „Základem je, že Romové nemají motivaci. Podám ti prst. Nevezmeš ho? Pak jdi do hajzlu! Chcípni, když nechceš nic dělat.“

Vraťme se na začátek. To, že se Banga stal velvyslancem, je dobrou zvěstí: mega hvězda udělá pro Romy statisticky víc než sebeušlechtilejší paní učitelka. Otázkou je, zda se charizmatický rapper nestane spíše maskotem, který splňuje představu většinové společnosti o rozhněvaném Romovi s notně nediplomatickým slovníkem. I když možná právě tohle patří k image hvězdy. A v tom případě je vlastně všechno v pořádku. Nebo to může být ještě jinak; neboť taková je filozofie „romaňi buči“.

Autor:

Nejčtenější

RECENZE: Stoprocentní hecíř Habera a jeho věrní málem zbourali O2 arenu

Pavol Habera a Team 9. června 2019 v pražské O2 areně

Pavol Habera s kapelou Team je opět na turné. Nemají novou desku, nemají žádné výročí, jen byl po třech letech zase čas...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Ed Sheeran na svém prvním pražském koncertě 12. 2. 2015 v pražské Tipsport Areně

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

RECENZE: Kabát i na turné ke třicetinám sází po čertech na jistotu

Kabát, Po čertech velký turné, Ostrava, 8. června 2019

Člověk nemusí být ani skalní fanoušek, aby z proslovů mezi jednotlivými skladbami většinou poznal, jaká bude...

Hudební kalendář 2019: Největší koncerty českých a slovenských interpretů

Skupina Kabát na festivalu České Hrady CZ ve Švihově

Rok 2019 je jubilejní pro řadu českých a slovenských interpretů a nejčastější volbou pro velkolepou oslavu je O2 arena....

Další z rubriky

RECENZE: Pěvkyně bojovala s přírodními živly. Ale nejen s nimi

Sopranistka Olga Peretyatko při svém vystoupení na festivalu Smetanova Litomyšl

K půvabům i rizikům „podširákových“ festivalů patří příroda. Své o tom vědí i v Litomyšli, kde již několikrát museli...

Garbage do Prahy nepřijedou. Pořadatel nabízí slevu na slovenský koncert

Kapela Garbage

Kultovní americká kapela Garbage, která se v pondělí 24. června měla po dlouhých letech vrátit do Prahy, nakonec...

Víte, že jsem skvělý, líčí Liam Gallagher před pražským koncertem

Glastonbury 2013 - Liam Gallagher a Beady Eye

V pátek bude hlavním tahákem festivalu Metronome zpěvák Liam Gallagher. S bratrem Noelem sice stále nemluví, ale v...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz