Výraz „entertainer“ není v perexu použito náhodou. Robbieho Williamse jsem viděl živě dvakrát. Poprvé v Praze v roce 2003 v T-Mobile Areně a o tři roky později v berlínském Olympiastadionu. V obou případech zpěvák okouzlil nejen zásobárnou chytlavých hitů, ale také bezprostředním, typicky britským humorem. Kromě toho, že to byly skvělé popové koncerty, to byly také úžasně zábavné večery. Williamsovou doménou je neustálá interakce s publikem a pohotovost.
Vyprodaný koncert Robbieho Williamse se blíží. Chcete získat vstupenky zdarma? |
Sype ze sebe bonmoty, slovní hříčky, okamžitě reaguje na dění v davu a žádá-li si to momentální situace, zve fanoušky z prvních řad k sobě na pódium. Jistě, dělá to tak víc zpěváků či zpěvaček, ale Robbie je skutečný showman od pánaboha. Přirozený, nenucený, okouzlující. Jako by se pro pobyt ve světlech reflektorů narodil. Jenže abychom dostali v případě Williamsova koncertu skutečně komplexní zážitek, je třeba mít všechny informace. To znamená uvědomit si, že tenhle báječný, uvolněný chlapík má za sebou líté boje hned s několika démony.
Panické ataky, drogy, alkohol, život na pokraji nervového zhroucení, podceňování sebe sama. Ve světě showbyznysu se Robert Peter Williams pohybuje od šestnácti let, kdy jej maminka přivedla na konkurs do nově vznikajícího boybandu Take That. V roce 1990 jej dával dohromady producent Nigel Martin-Smith, jehož ambicí bylo postavit britský ekvivalent amerického kvintetu New Kids On The Block. V mladičkém Williamsovi vycítil jistý potenciál a přijal jej. Oficiální podoba jeho křestního jména se mu ale pro potřeby skupiny, kterou budou poslouchat hlavně dívenky, příliš těžkopádná, takže se z Roberta stal Robbie. On sám tuhle zdrobnělinu z duše nesnášel, což je pro jeho další kariéru takřka symptomatické.
GLOSA: Robbie Williams je superhvězda na pokraji nervového zhroucení |
Nebyla to jen zdrobnělina křestního jména, kterou Robbie nenáviděl. Opovržení cítil i k sobě samému a do určité míry i k hudbě, kterou produkoval na své pozdější sólové dráze. V čtyřdílném dokumentu Robbie Williams, který je k vidění na Netflixu, se zpěvák v souvislosti s hitem Rock DJ svěřuje, že chtěl „psát Karma Police, ale místo toho píšu Karma Chameleon“. Pro neznalé, Karma Police je drásavá, niterná skladba britské indie rockové kapely Radiohead z jejich nejopěvovanějšího alba OK Computer. Karma Chameleon je uvolněná a rozhoupaná popová hitovka skupiny Culture Club v čele se zpěvákem Boy Georgem.
Robbie musí z kola ven
Ještě jako člen Take That zažil Robbie nárůst popularity z nuly na sto. Fanynky ho milovaly a on ke svým o několik let starším parťákům ve skupině vzhlížel málem jako k božstvu. Jenže když se po nějaké době trošku otrkal, zjistil, že je v kapele jaksi navíc. Nebyl kdovíjak nadaný zpěvák či tanečník, což mu ostatní, včetně Martina-Smithe, dávali dost razantně najevo. Robbie? Ten není schopen ani pořádně nazpívat sborové vokály, tak co s ním?
Reakce na přezíravý postoj „těch čtyř“ vůči benjamínkovi Williamsovi na sebe nenechala dlouho čekat. Vysmívaný otloukánek začal zlobit. Bulvár lačně nasával a dychtivému čtenářstvu předhazoval tučná sousta v podobě jeho opileckých a drogových eskapád a fotografií odulého obličeje s krhavým zrakem. Kdyby byl Robbie Williams členem rockové či metalové kapely, byla by taková publicita jistě vítaná. Ale chlapecká vokálně-taneční skupina, jejíž cílovkou je školní mládež? Nepřípustné.
Zbytek Take That se sice snažil rošťákovi Robbiemu promluvit do duše, ale ten se zasekl ještě víc a ohlásil odchod. Fanynky plakaly, s vlastnoručně vyrobenými transparenty demonstrovaly, aby si to Robbie rozmyslel, ale ten už byl pevně rozhodnutý. Jeho dny v kapele jsou sečteny, je třeba se vydat dál.
RECENZE: Opice z klece. Film o Robbiem Williamsovi je brutálně upřímný |
Na sólové dráze se odstrkovanému otloukánkovi z Take That povedl parádní kousek. Ukázalo se, že ač Robbie Williams možná nebyl z pětice ten nejlepší zpěvák, tanečník nebo skladatel, ale oproti zbylým čtyřem měl ohromné charisma a, jak už jsme si řekli, skvěle zvládal pracovat s publikem. Byl a dodnes je úžasný bavič – a to prosím v tom nejlepším slova smyslu a bez spojitostí s televizními estrádami.
Díky průlomové baladě Angels se jeho desky prodávaly v milionových nákladech, koncertoval v největších halách. A místo, aby si užíval pocitu zadostiučinění, že to všem, kteří ho měli za outsidera, dokonale natřel, čelil ještě silnějším stresům, návalům úzkosti a pochybnostmi o smyslu svého konání. Jako kdyby si v určité fázi života Robbie Williams zakázal být šťastný a spokojený.
