RECENZE: Visací zámek staví Punkový království z dobře prověřených cihel

  0:57aktualizováno  0:57
Desátá deska Visacího zámku dostala název Punkový království. Kapela na ní neuhýbá ze svého nabroušeného stylu, dekadentní poetiky ani smyslu pro nadsázku.

Open Air Music Festival Trutnov 2013 (Visací zámek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Druhý dech, který Visací zámek chytil před deseti lety díky úspěšnému singlu Známka punku, byl pořádně hluboký. Po pěti letech od desky Padesát, na níž muzikanti z kapely oslavili svých pět křížků, na albu Punkový království ukazují, že i když ani o kus nemění styl, inspirace jim stále nedošla. Vystačí si s tím, že si se spoustou věcí nelámou hlavu.

Začíná to už u zvuku, který je důvěrně známý, nenačančaný, přímočarý, a i když se základy většiny písniček nahrávaly naživo, netrpí přitom zbytečnou špinavostí. Jen tou, která mu jde k duhu.

Hlaváček i Morgenstern

Hned u titulní skladby, jež desku otevírá, díky tomu vyniká její energie a koncertní potenciál skrytý v odmítací punkové mantře. „Nechceš nějakej lepší tarif? Nechci, nechci! Nechceš vidět Perskej záliv? Nechci, nechci! Nechceš si vzít zdarma půjčku? Nechci, nechci! A co takhle tatarák z bůčku? Nechci, nechci!“ spěje zpěvák Jan Haubert k refrénu se samozřejmostí a úderností, kterou by Visacímu zámku mohly závidět o generace mladší kapely. Stejně jako smysl pro zkratku a schopnost vymyslet chytlavý slogan.

„My máme, my máme v hlavě svý Punkový království,“ uzavírá Visací zámek první písničku jedním takovým, který poměrně přesně definuje nejen aktuální desku, ale i jejich styl obecně.

Fotogalerie

Cesta, kterou Visací zámek ke „svému punku“ došel, nikdy nebyla podle šablon. Haubertova záliba v dekadentních básnících i dadaismu utváří nejen jeho vlastní slovní zásobu. Desáté album zdobí dvě zhudebněné básně – Hrál kdosi na hoboj Karla Hlaváčka a Žulový vůl Christiana Morgensterna. Obě kontrastují se zbytkem nejen svou náladou, ale i tempem.

Do celku desky však dobře zapadají, protože tvorba Visacího zámku nikdy neměla jeden odstín. Na Punkovým království nechybí ani přímočaré vypalovačky jako Protitetanové sérum, Růžovej pocit nebo Sweeti. Nebo zvukově záměrně odtučněný Popsong, který soundem připomene desku Sex, na níž sám Visací zámek učinil svůj pokus „vyměknout“.

S klíštětem na penisu

A pak jsou tu písničky takřka na hraně a pro někoho možná i za hranou bezduché zábavy, jako je neuměle odzpívaná skladba Veselej, ve které kapela vtíravou melodii korunuje absolutním rýmem fanánkovského střihu „Dneska budem veselý jako Franta Veselý“.

Z podobného ranku je i úvod k nenávistné hymně Klíště (která skutečně pojednává o zabíjení klíšťat), sestříhaný z autentického záznamu z linky 155, v němž si postarší žena nechává radit, jak svému druhovi vyndat parazita z penisu. I když je tu Visací zámek možná vulgárnější než dřív, což u punkové kapely nemůže být námitka, tematicky ani hudebně se netlačí do míst, která by neznal. Punkový království staví i v těchto momentech z prověřených cihel i svých zvukově charakteristických kytarových riffů.

Punkový království

Visací zámek

Hodnocení­: 85 %

Výsledkem je deska, která sice nepřekvapí, ale v mnoha místech nadchne – jako celek v sobě totiž má dost možná ještě větší koncertní potenciál než dvě předchozí nahrávky Visacího zámku.

Vzhledem k tomu, že je řeč o kapele zakořeněné v punku, která hraje stejný styl a ve stejné sestavě už přes třicet let, je to ta nejlepší možná pochvala. Díky takovýmhle nahrávkám totiž dnes Visací zámek není jen partou strejců, která by musela dokola drhnout Traktor.

Autor:
  • Nejčtenější

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Vivat Vlasta! Do „života čtvrtého“ vyprovodil Chramostovou dlouhý potlesk

Státní hymna a dlouhotrvající potlesk v zaplněném Národním divadle vyprovodily zesnulou herečku Vlastu Chramostovou....

Zemřel herec Robert Foster. Proslavil se Tarantinovou Jackie Brownovou

V kalifornském Los Angeles v pátek zemřel americký herec Robert Foster, nominovaný v roce 1997 na Oscara v kategorii...

RECENZE: Eurokriminálka Princip slasti. Cestopis zabírá líp než vražda

Části ženských těl poházené po třech městech mají účel i efekt. Horší je, že vyšetřovatelé z daných zemí se v...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Vzestupy a pády Mika Tysona. Dokument zdarma o tom, co ho poslalo až na samé dno

Dokument o životě jednoho z nejslavnějších boxerů na světě, Mika Tysona, si odbyl svou premiéru na prestižním filmovém...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Potřetí a možná naposledy? Eric Clapton, bluesový bouřlivák, se vrátí do Prahy

V březnu oslaví už 75. narozeniny. Důvodů, proč může být příští pražský koncert Erica Claptona ten rozlučkový, je ale...

Znalci poradí, co dělat, když je klasický zpěv ošklivý a bolí z něj uši

Co je to vlastně správný klasický zpěv, jak ho naučit a rozpoznat od špatného? Na otázku se snaží odpovědět kniha...

KVÍZ: Znáte dobře rockera Lennyho Kravitze, který znovu zamíří do Prahy?

Po dvou letech od poslední návštěvy se do Prahy vrátí Lenny Kravitz, rockový rebel se soulovou duší. Idol mnoha žen...

Sto zvířat rozparádili Jazz Dock akustickými verzemi svých hitů

Chinaski, Prago Union, Michal Hrůza, Ewa Farna a nově Sto zvířat. Tihle všichni a samozřejmě mnozí další se zúčastnili...

Najdete na iDNES.cz