Příběh songu: Rage Against The Machine - Killing In The Name

  13:24aktualizováno  13:24
První singl levičácké bandy z Kalifornie byl jako dobře časovaný granát. Zvlášť jeho refrén, který nekompromisně posílá do řiti státní složky, a tudíž se stal hymnou všech, kteří se narodili s dlažební kostkou v ruce a nemají rádi žemli s mletým hovězím.

Rage Against The Machine | foto: Archiv

Co tomu předcházelo?
Rage Against The Machine byli koncem roku 1991 téměř neznámou bandou, která ještě neměla venku žádnou oficiální nahrávku, která si však budovala renomé výbušnou směsí metalu, funku a rapu a radikálními ultralevicovými texty. Vždyť kytarista Tom Morello o sobě tvrdil, že už na střední byl "jediný anarchista", a zpěvák Zack de la Rocha byl synem radikálního levicového malíře, který v jeden moment spálil všechny své obrazy, takže to jaksi měl také v krvi.

RATM objížděli kluby v okolí Los Angeles se svou první demokazetou, kterou prodávali na koncertech za pět dolarů, koncerty i kazeta měly úspěch, takže začátkem roku 1992 se jí prodalo velmi slušných 5 000 kusů. Na kazetě bylo dvanáct písní, mezi nimi i track nazvaný Killing In The Name.

Jak to vzniklo?        
Tom Morello se v tu dobu živil učením hry na kytaru ve svém prťavém bytě v Západním Hollywoodu. "Během jedné lekce, když jsem žákovi něco předehrával, tak mě zaujal jeden riff. Okamžitě jsem čapnul svůj malý kazeťák a ten riff si nahrál," vzpomíná Morello a dodává: "Druhý den jsem to pustil spoluhráčům ve studiu, oni si přidali něco svýho a song byl na světě." Dodejme, že na světě byl vlajkový song RATM se vším, čím později dobudou svět. "Míchali jsme dohromady hard rock, punk a hip hop a já jsem byl DJ," říká Tom Morello. A pak tu byl navíc ten revoluční rozměr textu.

O čem to je?
Písnička má pouhých šest veršů, které se nicméně zhusta opakují, až vyvrcholí v legendární dvanáctinásobnou mantru "fuck you, I won´t do what you tell me" - volně přeloženo "jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš". Protispolečenská výzva je tak srozumitelná, jak jen mohla být. Silnou razanci však vzbudil také předchozí verš "some of them that work forces, are the same that burn crosses" ("někteří z těch, co pracují v ozbrojených složkách, jsou ti samí, co pálí kříže"), což je jednoznačné obvinění některých policistů a vojáků, že jsou členy rasistického hnutí Ku-klux-klan.

Pro méně chápavé je tu ještě ujištění, že právě "oni jsou ti vyvolení bílí". "Zvlášť v jižanských státech USA to nebylo nic neobvyklého, došlo dokonce k vraždám aktivistů, které spáchali policajti v bílé kápi," vysvětluje Zack de la Rocha s tím, že "rasismus policajtů" je něco, s čím se "nehodlá smířit".     

Jak to uspělo?
Demokazeta v čele s touto písní zabodovala jak u fanoušků, tak i potentátů z nahrávacích firem. Z nabídek na smlouvu si dokonce RATM mohli vybírat, tak si vybrali firmu Epic, kde jim prý do muziky ani textů "za celou dobu nikdo nekecal". Killing In The Name byl první oficiální singl RATM, o něco později, v roce 1992, vyšla i debutová bezejmenná deska. Ta měla zprvu průměrné prodeje, také kvůli mizerné propagaci (videoklip byl kvůli sprostým slovům zakázán, což vedlo k tomu, že se až do vydání souborné videografie v roce 1997 myslelo, že žádný neexistuje), ale jak říká skvělé pořekadlo "kvalita se prodává sama", nakonec se první desky RATM prodalo přes pět milionů kousků.

V Británii singl Killing In The Name proslavil dýdžej BBC-Radio 1 Bruno Brookes, který v oficiální hitparádě TOP 40 (Rage Against The Machine drželi 25. místo) omylem pustil necenzurovanou verzi, ve které šestnáctkrát zazní slovo "fuck". Do BBC tehdy přišlo 138 stížností.

Co se se songem stalo?
Song se pochopitelně stal pevnou součástí koncertů RATM (Zack de la Rocha někdy měnil text podle toho, na koho měl zrovna pifku), několikrát ho živě zahráli i pohrobci Audioslave, po svém ho předělali třeba islandští FM Belfast nebo skotští Biffy Clyro, Killing In The Name lze pochopitelně hrát i ve hře Guitar Hero II.

Jak už bylo řečeno na začátku, tenhle song je zřejmě nejslavnějším rockovým protestsongem posledních dvaceti let. A nic na tom nemění fakt, že omladina nechápající závažnost rasové politiky Ku-klux-klanu si často měnila refrén na "fuck you, I won´t tidy my bedroom", tedy na něco ve smyslu "jdi do prdele, svůj pokojíček si neuklidím!"                       
     
     
Zabíjení ve jménu (ukázka)

Zabíjení ve jménu...
Někteří z těch, co pracují pro ozbrojené složky
Jsou ti samí, co zapalují kříže
Huh!

A teď děláš, co ti nařídí

Ti, co zemřeli, jsou ospravedlněni
Protože nosili odznak a jsou vyvolení bílí
Ospravedlňuješ ty, kteří zemřeli
Tím, že nosíš odznak a jsi vyvolený bílý

A teď děláš, co ti nařídí
A jsi pod kontrolou

Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Jdi do prdele, nebudu dělat, co mi nařídíš
Sráči!

Interpret: Rage Against The Machine
Autor: Rage Against The Machine
Délka: 5:14
Producenti: Garth Richardson, Rage Against The Machine
Vydání singlu: 1992
Z desky: Rage Against The Machine (1992)
Hitparády: VB #25, Nizozemsko #13, Nový Zéland #29, v USA se singl nedostal do TOP 200
Ocenění: Číslo 24 v žebříčku nejlepších kytarových písní všech dob podle časopisu Rolling Stone, číslo 89 v nejlepších kytových sólech všech dob podle časopisu Guitar World.

Autor:

Nejčtenější

RECENZE: Metallica a opakovaný vtip? Už zase hity naředila Jožinem

James Hetfield, Metallica, Letiště Letňany (18. srpna 2019)

Americká kapela Metallica hrála v neděli večer v pražských Letňanech sedmdesáti tisícům fanoušků, koncert byl velkolepý...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Michael Bublé odehrál svou tuzemskou koncertní premiéru 24.1. 2014 v O2 aréně.

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Michael Bublé, Eros Ramazzotti nebo Ariana...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

RECENZE: Ječící fanynky a jalová show. Praze se představila Billie Eilish

Billie Eilish 20. srpna 2019 v pražské O2 areně

Beznadějně vyprodaná pražská O2 arena přihlížela v úterý večer koncertní premiéře hudebního zjevení dnešní doby....

RECENZE: Tenkrát v Hollywoodu se najde vše, co má (nejen) Tarantino rád

Leonardo DiCaprio a Brad Pitt ve filmu Tenkrát v Hollywoodu

Dobám, kdy se muži nebáli být chlapy a ženy uplatnit svůj půvab, kdy z hereckých karavanů duněl kuřácký kašel a hvězdám...

Další z rubriky

Letošní Hip Hop Kemp odhaluje své hosty až do poslední chvíle

Dope D.O.D. (Hip Hop Kemp 2015)

Brány královéhradeckého Festivalparku, který opět hostí letošní Hip Hop Kemp, se otevřou ve čtvrtek. Osmnáctý ročník...

RECENZE: Ječící fanynky a jalová show. Praze se představila Billie Eilish

Billie Eilish 20. srpna 2019 v pražské O2 areně

Beznadějně vyprodaná pražská O2 arena přihlížela v úterý večer koncertní premiéře hudebního zjevení dnešní doby....

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Najdete na iDNES.cz