Pavel Bobek s Marií Rottrovou

Pavel Bobek s Marií Rottrovou | foto: Archiv Pavla Bobka

Nedožité narozeniny Pavla Bobka si připomenou Rottrová i Nárožný

  • 2
Večerní představení Pocta Pavlu Bobkovi bylo vyprodané už v červenci. Na nedělní odpoledne v pražském Divadle Bez zábradlí ještě lístky zbývají. Zazpívat dorazí Marie Rottrová, na zesnulou legendu však přijde zavzpomínat i architektka Eva Jiřičná nebo herec Petr Nárožný.

Těžko uvěřit, že populárnímu nejen rokenrolovému zpěvákovi Pavlu Bobkovi by v neděli bylo už jednaosmdesát let. Stejně obtížné je připustit, že tento „gentleman české country“ tu už pět let není.

Právě v den nedožitých narozenin na něj v Divadle Bez zábradlí v Praze vzpomenou hudební i divadelní kolegové na koncertě nazvaném Pocta Pavlu Bobkovi. Za mikrofonem se vystřídají například Marie Rottrová, Robert Křesťan, Kateřina García nebo Pavlína Jíšová, které doprovodí skupina Druhá tráva.

„Na dvou představeních odpoledne a večer zazní všechny zásadní písničky, které Pavel Bobek zpíval. Například Marie Rottrová vzpomene na duet S tím bláznem si nic nezačínej a samozřejmě dojde i na Veď mě dál, cesto má nebo Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát, otextovanou Jiřím Grossmannem a mnoho dalších songů,“ láká David Němeček z pořádající agentury. Večerní představení se vyprodalo už zkraje prázdnin, a tak se tvůrci rozhodli přidat ještě jedno od 16 hodin, na něž několik vstupenek zbývá.

Mluveným slovem na zpěváka zavzpomínají jak jeho spolužáci z dob studií a umělečtí kolegové, jako architektka Eva Jiřičná, herec Petr Nárožný nebo Luděk Sobota, tak i například hudební kritik Jiří Černý nebo textař a publicista Vladimír Poštulka, Michal Žantovský a další hosté. Koncert nabídne také projekci Bobkových fotografií pohledem objektivu Alana Pajera.

Výkrmny, Olympic, Semafor

Pavel Bobek se narodil v roce 1937 a po gymnáziu vystudoval architekturu, jeho spolužákem byl také například Jan Kaplický. Právě na Fakultě architektury a pozemního stavitelství stejně jako všichni jeho vrstevníci propadl rokenrolu a začal zpívat s fakultní skupinou FAPS.

Jeho cesta ke kariéře profesionálního hudebníka však nebyla nijak přímočará. Jako vystudovaný inženýr architekt nastoupil do Sdružení velkovýkrmen, kde působil v jedné projekční skupině se svými vysokoškolskými kolegy – konferenciérem kapely Rangers Petrem Nárožným a rozhlasovým diskžokejem Mirkem Černým. Od roku 1963 zpíval s kapelou Olympic, v roce 1967 nastoupil do angažmá v Semaforu, kde působil až do roku 1990.

Bobkův přínos tuzemské hudební scéně spočíval především v tom, že jako jeden z prvních v Československu zpíval a propagoval rokenrol, nejprve v angličtině, následně s českými texty, přičemž textaře si vždy pečlivě vybíral. Jako první český zpěvák se tak stal v pravém smyslu slova interpretem mnoha slavných amerických songů.

Kritici oceňovali jeho uvěřitelný a neformální dar interpretace, který ještě sílil se zpěvákovým až puntičkářským důrazem na pečlivý český překlad původních anglických textů.

Zlomovým bylo pro Pavla Bobka setkání se zpěvákem Johnnym Cashem, se kterým se dokonce potkal osobně na půdě amerického velvyslanectví v roce 1978. Následně si s ním společně zazpíval na Cashově pražském koncertě. A jedno ze svých posledních alb Víc nehledám, kritiky velmi oceňované, natočil Bobek v roce 2010 s producentem Lubošem Malinou přímo ve studiu v americkém Nashvillu za doprovodu několika původních Cashových muzikantů.

V roce 2010 jsme mluvili s oblíbeným zpěvákem o jeho poslední desce:

17. března 2010