"Stačí si pro osvěžení paměti projít obaly našich desek nebo prolistovat výstřižky. Ale kdybychom pak dělali nějaký další výběr a nedívali se jen na úspěšnost, bylo by to jinak. Nejlepší, nejúspěšnější a třeba nejmilejší není jedno a totéž."
Na výběrové desce máte dvě nové skladby. To jsou zbytky z nějakých předchozích natáčení?
Ne, to jsou nově napsané písně. Ale když už vás zajímá naše kuchyně, tak opravdu při každé práci na desce točíme víc skladeb, než na ni potom dáme. Většina zpěváků a kapel to tak dělá. Jak při nahrávání dozrává vnitřní jednota celku, některé písně odpadají. Nemusí být špatné, dokonce někdy je jasné, že by z nich byly hity, jen se prostě nehodí. A tak je necháváme v různých fázích rozpracovanosti a slibujeme si, že se k nim vrátíme.
Vy a kolega Paul Tucker píšete skoro všechny písně. Ale na kompilaci je i jedna přejatá skladba. Navíc trochu odporuje vaší teorii, že album největších hitů je prostě jen statistickou kolekcí nejúspěšnějších skladeb.
Ale on to hit byl, i když se na singlech nikdy neobjevil. Při natáčení romantického filmu Notting Hill s Julií Robertsovou a Hughem Grantem režiséra napadlo, že by se do jedné scény hodila asi třicet let stará píseň Ain't No Sunshine od dnes už zapomenutého zpěváka Billa Witherse. Chtěli modernější verzi, a tak nás požádali, abychom ji natočili. Ale pak jsme zjistili, že se nakonec rozhodli pro starou Withersovu verzi. Naše verze se objevila na albu písní z filmu, používala se při propagaci snímku i desky, objevila se i v řadě televizních reklam. Dost možná, že ji nakonec slyšelo víc lidí než leckterý jiný hit.
Když se vydává podobná kompilace, často to znamená, že kapela končí u jedné gramofonové firmy, rozpadá se nebo prožívá nějakou krizi.
Naše album vychází především proto, že se nám díky nahrávkám z posledního řadového alba povedlo tolik hitů, aby vznikl solidní a reprezentativní výběr. Ale zároveň je pravda, že jsme se s Paulem rozhodli vybrat si oddechový čas. Asi tak na jeden rok. Každý chceme natočit vlastní album.
Takže to není konec Lighthouse Family?
V žádném případě. Když začnete dělat muziku, žijete z náboje, který je postaven na vašich životních zkušenostech. Po letech v showbyznysu ten náboj slábne. Jsou způsoby, jak ho oživovat. Cestovat, stýkat se se spoustou lidí nebo zkusit na čas něco nového. Já nevím, jak Paul, ale já zkusím něco neučesanějšího. Půjdu do hip hopu.
A nebudou vám fanoušci vyčítat zradu hudby, kterou děláte?
Možná občas nějaký novinář. Buď máte co říci, nebo ne. A jestli máte, nakonec z vás stejně vypadne způsob, jak to lidem sdělit. Někdo metalem, někdo hip hopem, jiný třeba soulem.
Každý Pražan má dojem, že na obalu vaší poslední řadové desky Whatever Gets You Through jsou fotografie metra a haly na hlavním nádraží. Je to opravdu Praha?
Ano, je to Praha. Před vydáním tohohle alba jsme tam natáčeli videoklip k písni Free. Chtěli jsme mít na obalu nějaké neokoukané velkoměstské motivy a některé detaily moderní pražské architektury nás zaujaly. Je to opravdu krásné město.
 Lighthouse Family - Obal alba Whatever Gets You Through The Day. |
 Lighthouse Family - fotografie z bookletu Whatever Gets You Through The Day. |
 Kapela The Lighthouse Family. |
 Skupina The Lighthouse Family. |
