Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Tu a tam navíc přidá skladbu od někoho jiného, která ho inspirovala v začátcích nebo v jiném důležitém momentu jeho kariéry.
Kombinace živého vystoupení a interview patří k nejstarším rozhlasovým formátům. V dávných dobách to byl dokonce jeden z hlavních pilířů rozhlasového vysílání. Ustoupil do pozadí až se vznikem televize, kvůli jejímuž vlivu se programy rádií musely zjednodušit na pouhý hudební proud. Rádio a s ním i populární hudba tím ale přišli o důležitou složku - lidský hlas.
Ten je totiž sám o sobě silným nositelem emocí. Dnes, kdy rádia hledají obranu proti internetovým hudebním automatům, se zdá být návrat kombinace vyššího objemu mluveného slova a hudby jednou z cest pro rádia budoucnosti.
Princip Písniček mého života je velmi jednoduchý. Znovu se vracíme do dokonale technicky vybaveného Doupěte, prostředí, které spojuje tři prvky v jeden. Je to zároveň klub, koncertní sál a nahrávací studio. Klub má svého stálého moderátora, jímž je osvědčený bavič a zároveň zpěvák a muzikant Petr Vondráček.
Ten si povídá se svým hostem – kolegou o zajímavých detailech jeho kariéry, o písničkách, na kterých vyrostl nebo o zkušenostech, které by chtěl předat dál. A host zároveň přidá pár svých songů. Důležité je, že jen ve výjimečných případech se host nechává doprovázet celou svou kapelou. Často vystupuje jen sám se svou kytarou či klavírem nebo s sebou vezme ještě jednoho či dva doprovázející muzikanty.
Skromný doprovod je důležitým prvkem Písniček mého života. V posledních letech se populární hudba „přetechnologizovala“. Přibylo mnoho různorodé elektroniky a počítače převálcovaly interpretační výkony. Zrodila se umělá dokonalost. Nejen nástroje, ale i lidský hlas dnes procházejí při nahrávání skrze řady filtrů a zkreslení. Nové barvy jsou zajímavé, ale vznikají za cenu toho, že při výrobě ztrácí hlas svůj lidský rozměr.
„Rockový Gott“ Kolář vyrazil dech
Písničky mého života se snaží vrátit známým skladbám jejich přirozenost. A to i včetně chyb. Že něco není tak dokonalé jako to známe z desky? Nevadí, důležité je, že je to přímo od srdce.
První, kdo přišel 22. dubna do Písniček mého života ukázat, jak se zpívá v klubovém prostředí mezi přáteli, byl Petr Kolář. Kdosi ho před lety označil za „rockového Gotta“. To proto, že je na jedné straně typickým rockovým zpěvákem a na druhé pěvcem výrazných melodických milostných balad. Ve svém vystoupení ukázal, že to jde spojit. Řízná rocková verze jeho známé písně Ještě, že tě lásko mám, vyrazila klubovému publiku dech.
Zahraje Ztracený, čím překvapí Donutil?
Stejně jako překvapivá informace, že Petr Kolář miluje lidovky. Nechyběla ani Schelingerova Šípková Růženka nebo muzikálovka Láska ze Tří mušketýrů. Petr Kolář se přiznal i ke své lásce k Beatles a prozradil, proč si v Draculovi nezahrál hlavní roli. Řeč byla také o rockových časech, kdy hrál s Precedens a nebo Arakainem. Pokud jste Živáááák Petra Koláře nestihli v rádiovém éteru, můžete si jej pustit prostřednictvím YouTube kanálu Rádia Impuls nebo jeho Facebooku.
V nejbližších týdnech se objeví v Písničkách mého života další dva hosté. První z nich bude 6. května oblíbený zpívající skladatel Marek Ztracený, který mimo jiné zahraje i písničku, kterou ho jako první naučil táta. 20. května se představí herec Miroslav Donutil v méně známé roli zpěváka a prozradí, jak se Ericu Claptonovi líbila jeho verze hitu Tears in heaven.
