RECENZE: Stoprocentní hecíř Habera a jeho věrní málem zbourali O2 arenu

  • 77
Pavol Habera s kapelou Team je opět na turné. Nemají novou desku, nemají žádné výročí, jen byl po třech letech zase čas vyjet a zahřívat hokejové haly. V pražské O2 areně se představili v nejnevhodnější čas – v neděli večer – a publikum vyhecovali tak, že se tribuny otřásaly v základech.

Po někdejším vítězi slovenské SuperStar Peteru Cmorikovi, který dobře posloužil coby předskokan, se Team zjevil na pódiu nejpokornějším možným způsobem. Kapela přišla na čas o půl deváté a jednoduše se přišla uklonit publiku na konec mola. Pak rychle doladit nástroje, a potom to začalo.

Habera & Team 2019 Tour

100 %

Autor: Pavol Habera a Team

Místo konání: O2 arena, Praha

9. června 2019

Kapela od prvních okamžiků sypala hity. Ženská menom panika, Lietam v tom tiež, Pieseň pre nesmelých, Slovník cudzích snov. Silný a dobře smíchaný zvuk, sebevědomě pojatá scéna s obřími obrazovkami světového formátu a například v písni Nemám čo stratit neskutečně mohutně znějící sólo.

Jediná novinka, která zazněla, byl song Chcem to zažiť eště raz, na nějž se přidal Ben Cristovao. S Haberou se před písní společně špičkovali a ten jen tak mimochodem připomněl, že jeho mladší kolega měl v sobotu narozeniny, lehce naťukl publikum a už se halou sborem neslo Happy Birthday. „A víš, kolik jsem jich musel poslat do p*dele, že neladili, když jsme to zkoušeli?“ shodil Habera následně se svým typickým humorem celou spontánní akci.

Kapela hrála výtečně, těžko vypichovat jednotlivé instrumentální výkony, každý sloužil ku prospěchu výsledku. Za zmínku ovšem stojí mladý kytarista Matěj Morávek, známý například i od Vlasty Redla. Ten se k Teamu přidává jen na koncerty a konkrétně na tomto turné dostává jedno sólo a jinak poctivě a pokorně odehrává i původně frontmanovy kytarové party.

Což znamená, že Pavol Habera se může věnovat tomu, co umí nejlíp. Samozřejmě zpěvu, a potom hecování publika, protože je skutečným mistrem komunikace s davem. Zvládá přecházet od akustického setu odehraného po boku fanynek na schodech jedné z tribun do rockových nářezů, kdy zvedne celou halu ze sedaček. V písni Nároční se skáče tak intenzivně, že se ochozy až pocitově nebezpečně pohybují. Což je zážitek spjatý spíš s hardrockovými koncerty než s poprockovou show.

Není možná nejlepší nápad navštívit jeden večer show Kabátu a druhý Teamu. Jednak se člověk strašně vyřve, protože vyřvávání refrénů jde těžko odolat. A jednak má možnost přímo srovnávat.

Takovou atmosféru, jakou se podařilo vyvolat Haberovi, Kabát v sobotu v Ostravě prostě neměl. Ale zpěvák Teamu si to prací s publikem tvrdě odmakal. Mimochodem celý koncert absolvoval s vyndaným jedním odposlechovým sluchátkem, což značí jediné – mohl být s posluchači v ještě přímějším kontaktu.

Josef Vojtek skutečně v sobotu do davu zahlásil i něco ve smyslu „jak máme ucpaný uši, tak nevíme, jestli se bavíte, nebo ne“!

Závěru koncertu patřily hity jako Je to hviezdách a Držím ti miesto, před nímž si Habera nechal řvoucím publikem potvrdit, že se baví nejlépe, aby tedy oznámil, že v nejlepším přestat. Přídavková Reklama na ticho, další dlouhá děkovačka a konec.

Dávat stoprocentní hodnocení „jen dalšímu koncertu z dalšího turné“ tuzemské kapely se může zdát příliš. Jenže ani s krátkým odstupem se na vystoupení Teamu nedají najít žádné mouchy a vzpomínka na elektrizující atmosféru trvá. Takže ano, ten koncert byl prostě výborný.