Podtitul dvojalba, doslova napěchovaného čtyřiceti písněmi, budí dojem, že se jedná o originální živé nahrávky z divadla Semafor, v němž Pavel Bobek hrával nejprve jako člen skupiny Olympic, posléze zde byl angažován ve skupině Miloslava Šimka. Není tom tak ale zcela.
Jen čtyři písně (vesměs v angličtině) pocházejí z archivu legendárního semaforského zvukaře Bohuslava Palečka, ostatní jsou vesměs nahrávkami Československé televize, která studiově nahrávala písně pro své pořady, včetně těch, zaznamenávaných v Semaforu. Tyto nahrávky pak také vycházely na hudebních nosičích.
Proto se zčásti tento výběr kryje s kompilací typu "best of": Oh Ruby, nechtěj mi lásku brát, Houston, Má dívka "N", Veď mě dál, cesto má, Pojď stoupat jak dým, Lásko, mně ubývá sil, Drž se zpátky, chlapče můj nebo Když n ta léta vzpomínám patří k největším zpěvákovým hitům.
Melodie jsou bez výjimky zahraniční, zejména z americké country scény, mezi nejčastějšími textaři samozřejmě nechybí semaforský Jiří Grossmann, okrajově i Michael janík, hlavní podíl ale mají další dva Bobkovi spolupracovníci Vladimír Poštulka a Michael Žantovský.
Semaforský tvůrčí okruh se ovšem až na výjimky realizuje v hudebních doprovodech, kde se zpěvákem hrají kapely, vedené Jiřím Brabcem, Františkem Ringem Čechem či Miloslavem Růžkem.
Pavel Bobek ve čtvrtek večer představí své nové album v pražském klubu Malostranská beseda. Zahraje s ním skupina PRST a jako host se představí mladá talentovaná písničkářka Eliška Ptáčková.
