RECENZE: Hudba v rytmu tepu srdce. Šamanka Patti Smith uvedla publikum do transu

Pražské vystoupení zpěvačky, básnířky, spisovatelky, malířky a fotografky Patti Smith spíš než jako tradiční rockový koncert připomínalo společnou modlitbu za pochopení, odpuštění, pokoru a toleranci. Byl to výjimečný večer pro všechny, kteří byli ochotní poslouchat nejen ušima, ale i srdcem.

Patti Smith společně s doprovodnými hudebníky, mezi nimiž je i její syn, kytarista Jackson Smith, nastoupila na scénu téměř na minutu přesně v 20:00. Bez teatrálních gest, civilně a přirozeně se pozdravila s publikem a kapela spustila první skladbu Redondo Beach. Pochází z jejího debutového alba Horses, jehož padesáté výročí vydání zpěvačka na evropském koncertním turné připomíná. Jde o jednu ze zásadních rockových desek, ale na její věhlas nikdo během večera halasně neupozorňoval, prostě se z něj hrály písničky.

Napojení Patti Smith na publikum bylo okamžité a obapolné. Zpěvačka mezi skladbami hovořila o potřebě ochrany slabších, neopomněla okomentovat současný politický systém v USA, a před uvedením jedné z jejích nejznámějších skladeb Dancing Barefoot vzpomněla jejího spoluautora a někdejšího člena své doprovodné kapely, kytaristu Ivana Krále.

Patti Smith

85 %

Forum Karlín, Praha

19. července 2025

Chybět samozřejmě nemohl také její největší hit Because The Night, který napsala společně s Brucem Springsteenem, který letos v červnu odehrál strhující koncert v pražských Letňanech. V porovnání s Amerikou v Bossových písničkách, která vykresluje konkrétní scenérie tamních maloměst se zářivými domky a vzorně střiženými trávníky, za jejichž blýskavou fasádou se skrývá frustrace a deziluze, nás Patti Smith provedla nekonečnými dálavami až do tajuplných končin, kde zní prastarý šamanský beat jako tlukot srdce, jež se chce napojit na duchy svých předků.

Patti vzpomněla beatniky, Jacka Kerouaca, samozřejmě Allena Ginsberga, od něhož v doprovodu hudby zarecitovala fragment jeho klíčové básně Kvílení. Hudba z pódia také silně evokovala jižanskou gotiku, romány Cormaca McCarthyho nebo Roberta M. McCammona. Rockové riffy velmi často ustupovaly snivým a psychedelickým zvukovým vlnám, na nichž bylo slastné se s přivřenýma očima pohupovat. Okolní svět se rozplýval, ztrácel ostré kontury a jeho rytmus diktovala Patti Smith s doprovodnými muzikanty.

Písničkářka Patti Smith vzpomíná na Trutnov nebo na Ivana Krále

Nepotřebovala ani bombastické světelné efekty, ani nákladnou scénu. Stačil jí hudba, hraná od srdce a se zanícením. Navíc nadčasová, jak bylo patrné na složení publika. Vedle „zasloužilých“ fanoušků bylo ve Foru Karlin k vidění poměrně dost „omladiny“, již se evidentně dostalo dobrého hudebně-kulturního základu.

A ještě jedna věc mě během koncertu napadla: totiž že tenhle večer s celým svým humanitním i duchovním poselstvím by představoval tu nejtěžší noční můru všech zakyslých, zahořklých, jed, zlobu a nenávist kolem sebe na sociálních sítích plivajících individuí.