Pavel Chrastina se narodil v 25. dubna 1940 v Praze. V roce 1958 založil coby student elektrotechnické fakulty na zámku v Poděbradech společně se spolužáky Petrem Kaplanem a Jiřím Doležalem skupinu Samuel’s Band. V roce 1962 stál u zrodu skupiny Olympic, která do té doby nesla název Karkulka. Důležitým krokem pro další fungování kapely byl rovněž příchod Petra Jandy.
I díky jeho vlivu se z doprovodného dixielandového tělesa stávala rock and rollová kapela s původním repertoárem a vlastními texty, které psával Pavel Chrastina. Vyznačovaly se hravostí, smyslem pro nonsens, ale i silný slogan. Těžko říct, o čem přesně je text Želvy, ale zpívá si ho už několikátá generace.
„Byl to kamarád, od roku 1958 jsme se opravdu intenzivně přátelili. Už si nepamatuju, jak jsme na to přišli, každopádně jsme zjistili, že on je básník a já hudební skladatel. Naše první spolupráce byla písnička Dej mi víc své lásky a pak už to jelo. Začali jsme skládat společně a nevím, jak by to s Olympicem v začátcích bylo, kdybych ho nepotkal,“ říká Petr Janda.
Chrastina v Olympicu působil do roku 1969, přičemž za nejšťastnější období považoval roky 1967-8, kdy skupina podle jeho slov v podstatě neměla konkurenci. „Olympic měl ctižádost být široko daleko nejlepší a řekl bych, že se mu to dařilo - aspoň do doby, kdy jsem v kapele byl, určitě,“ prohlásil v jednom bilančním rozhovoru.
Olympiku jsem dal přednost před hraním u Gotta, vzpomíná baskytarista ChrastinaPoslední rozhovor s Pavlem Chrastinou  |
Ze skupiny Chrastina odešel kvůli filmařině, byl ve třetím ročníku na FAMU, obor dokument, a chtěl studia dokončit. To, že dal před Olympicu přednost filmové kameře, přineslo dost zlé krve. Jeho odchod se nesl v nepříliš přátelské atmosféře a se členy kapely Pavel Chrastina nějakou dobu nemluvil.
V roce 1980 emigroval do Austrálie, odkud se po deseti letech přestěhoval do USA. Zpět do České republiky se vrátil až v roce 1994. Věnoval se scenáristice, režii, publicistice a psaní poezie. Čas od času si zahrál se skupinou Mefisto.
