RECENZE: Věříte jí každé slovo. Olivia Rodrigo vydala svou zatím nejlepší desku

Už debutové album Sour z roku 2021 a o dva roky mladší Guts nabídly hned několik skvělých popových skladeb, ale s třetí deskou You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love dosáhla zpěvačka Olivia Rodrigo prozatímního vrcholu. Jde o její dosud nejsevřenější, nejpropracovanější a zároveň nejpestřejší počin.

Generace Z, kterou Olivia Rodrigo oslovuje nejsilněji, nemá příliš ve zvyku poslouchat celá alba od začátku do konce, ale v případě You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love by měla učinit výjimku. Vyplatí se to a zážitek z poslechu bude mnohem silnější než při rozdrobení desky na jednotlivé a na přeskáčku konzumované písničky.

Hitových melodií, které fungují samostatně, je tu samozřejmě dost, ale v čem třetí deska Olivie Rodrigo překonává své předchůdce, je především promyšlená dramaturgie a provázanost. Hned v úvodní skladbě Drop Dead použije zpěvačka sousloví „just like heaven“, osmá skladba se jmenuje The Cure a v písni What’s Wrong with Me hostuje Robert Smith, tedy frontman kapely The Cure, s nímž Olivia Rodrigo loni na Glastonbury zazpívala skladby Friday I’m In Love a Just Like Heaven.

Nejde ale jen o Smithův pěvecký part a zjevné narážky na jeho skupinu. Písně na albu jsou seřazené tak, aby udržovaly posluchačovu pozornost od začátku do konce. S padesátiminutovou stopáží jde dosud o nejdelší nahrávku Olivie Rodrigo a je velmi potěšující zjištění, že s formátem dlouhohrajícího alba zpěvačka pracuje velmi dobře.

You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love

85 %

Olivia Rodrigo

Drop Dead je jasná hitovka hned na úvod, Stupid Song je otevřená a upřímná milostná skladba, v níž Olivia zpívá „chci tě víc, než může vyjádřit nějaká pitomá písnička“. Začíná baladicky, ale zhruba po minutě se přidá chytlavý elektrobeat, na nímž povlává zpěvaččin hlas, odkudsi „zhůry“ podporován sborovými zpěvy. Skladba se vyvíjí, graduje, neustále překvapuje a zároveň se zadírá pod kůži silnými emocemi, což byla a stále je doména Olivie Rodrigo. Řečeno natvrdo a bez jakýchkoliv obezliček, ta holka prostě zpívá tak, že jí věříte každé slovo.

GLOSA: Olivia Rodrigo v Miláně vedrem zmožené fanoušky ještě víc rozpálila

Skladba Maggots for Brains má basovou linku a omamně psychedelický refrén jak od Joy Division, The Cure (opět) či nějaké další new wave kapely. U + Me =<3 je jak z učebnice indie kytarového popu a vrcholem alba je už zmíněná The Cure. Tiché napětí ve slokách střídá emotivní refrén, rafinovaně propletené pěvecké linky jsou podepřeny smyčcovým doprovodem, kterého si všimnete až tak na třetí pokus. A finále už je čiročirá extáze.

Po ní následuje křehounká Begged, v níž je něco z folk rocku 60. let. A když slyšíte Olivii Rodrigo společně s Robertem Smithem zpívat „byla jsem u doktorky a řekla, že jsem v pořádku / ale každý film, na který se dívám, mě rozbrečí... Nemůžu jíst ani spát / důvod, proč se mnou není něco v pořádku, jsi ty“, je těžké se ubránit mrazení.

Finále alba obstará taneční synth rocková Expectations s chytlavým tanečním rytmem a atmosférická Cigarette Smoke, postavená na akustických kytarách. Ideální závěr zatím nejlepšího alba Olivie Rodrigo a také jedné z nejsilnějších a nejemotivnějších desek tohoto roku. Chtělo by se napsat „popových“, ale v tomto případě žánry a styly nehrají roli.