RECENZE: Klavír jí sedí, Norah Jones se vrací ke svým kořenům

Norah Jones udělala velké kolečko a po letech experimentování se vrátila ke klavíru. Deska s názvem Day Breaks není klasický jazz, ve skutečnosti potěší fanoušky řady žánrů.

Norah Jones | foto: archiv

Americká zpěvačka a písničkářka Norah Jones platí za jednu z nejzajímavějších osobností současné hudby. Ostatně jako dcera věhlasného hráče na sitár Raviho Shankara dostala do vínku dostatečně naděleno. Její nová deska Day Breaks, která vyšla celosvětově v pátek, má být návratem ke zvuku, jímž se vyznačovaly zpěvaččiny první nahrávky, tedy především k písním založeným na klavíru.

Výpůjčka od Ellingtona

Norah Jones ráda experimentuje, a i když je její hudba odvozená od jazzu a na desce se podílely legendy jako saxofonista Wayne Shorter nebo varhaník Lonnie Smith, pravověrný fanoušek tohoto žánru se při poslechu alba asi bude trochu kroutit. O to víc bude Day Breaks bavit ostatní.

Nejčistšímu jazzu se blíží dvě ze tří coververzí, které písničkářka na desku zařadila. Závěrečná Fleurette Africaine od Duka Ellingtona i Peace jazzového pianisty Horace Silvera vznikly na přelomu 50. a 60. let a konkrétně Silverova skladba se stala jazzovým standardem. A potom třeba autorská skladba It’s a Wonderful Time for Love, již Norah Jones napsala spolu s producentkou Sarah Oda.

Jenže už třetí převzatá skladba, Don’t Be Denied od Neila Younga, do žánrové čistoty hází vidle. Z poměrně surové kytarovky s autobiografickým textem, již Young vydal na živém albu v roce 1973, udělala Norah Jones příjemnou klavírní záležitost.

Day Breaks

85 %

Norah Jones

Jinak je Norah Jones autorkou či spoluautorkou většiny skladeb na desce. Píseň Flipside, která vyšla začátkem září jako první singl z alba, je vypalovačka, jež by se krásně vyjímala na kterékoliv rockové desce. Ve skladbě Once I Had a Laugh se zase ozvou dechy, které jako by vystřihl klasický big band. Vedle klavírních balad jako Tragedy či Burn jsou tohle momenty, díky nimž je deska pestrá a hned tak se neoposlouchá.

Instrumentální mistrovství zúčastněných muzikantů, jemný hlas hlavní autorky a Norah Jones excelující i u klavíru. Je skutečně příjemný pocit slyšet její nahrávku. Jako za starých časů. První deska Come Away with Me z roku 2002 pobrala neuvěřitelných osm cen Grammy. Dá se předpokládat, že Day Breaks si také pro nějaký ten gramofonek sáhne.