Nemusíme dokazovat, že umíme hity

Ve chvíli, kdy se v souvislosti s vydáním deníků Kurta Cobaina a deskou největších hitů ještě víc než jindy hovoří o kultovní Nirvaně, vysílá její bývalý bubeník David Grohl na trh čtvrté album své kapely Foo Fighters. Její start v roce 1995 neprovázela žádná velká očekávání - vynikající bubeník byl považován za „pouhého“ přehrávače geniálních Cobainových výtvorů. Grohl ovšem vyměnil bubny za kytaru, postavil se za mikrofon a už sedm let drží Foo Fighters ve světové rockové špičce.

Za bicími dnes místo Grohla sedí Taylor Hawkins, který dříve hrál v doprovodné kapele Alanis Morissetteové. Hawkins vloni jen se štěstím unikl smrti po předávkování heroinem, a tím dal tvrdě upomenout na fetujícího Cobaina. „David Grohl mi tehdy řekl, že si v průběhu mého dvoudenního kómatu neustále opakoval: Co jsem komu udělal, že musím tohle zažívat už podruhé? Teprve tehdy jsem si naplno uvědomil, co provádím,“ tvrdí Hawkins, který prý od té doby zanechal všech drog kromě cigaret.

Podobu nového alba Foo Fighters, nazvaného One By One, významně ovlivnily ještě další události: jednak soudní tahanice mezi dvěma pozůstalými členy Nirvany a Cobainovou vdovou Courtney Love kvůli dosud nevydané písničce, jednak Grohlův vedlejší, a to pro změnu bubenický pracovní poměr v kapele Queens Of The Stone Age. „Nabídku zahrát si v téhle kapele na bicí přijal David v době, kdy to mezi námi silně skřípalo,“ říká Hawkins. „Nemohli jsme dát dohromady nic kloudného a pořád jsme se hádali. Nechci tvrdit, že byl na vině jen David, ale bylo jasné, že mu celá ta záležitost s Courtney Love leze hodně na nervy.“

Foo Fighters: One By One
1.	All My Life
2.	Low
3.	Have It All
4.	Times Like These
5.	Disenchanted Lullaby
6.	Tired Of You
7.	Halo
8.	Lonely As You
9.	Overdrive
10.	Burn Away
11.	Come Back

Grohl tedy znovu usedl za bicí, aby jako za starých časů přehrával cizí repertoár. „Zbavil se na chvíli odpovědnosti, a to mu strašně prospělo, vrátil se jak vyměněný,“ tvrdí Taylor Hawkins.

Původní demosnímek alba One By One stál milion dolarů. Kapela jej ovšem hodila do koše. „Když si holka nechá narovnat zuby a zvětšit prsa, je sice dokonalá, ale není skutečná. Přesně tak to dopadlo s první verzí naší desky,“ vysvětluje Hawkins. Nepovedený začátek prý zapříčinila právě snaha o dokonalost. „Nechtěli jsme se pustit do natáčení jen proto, abychom něco vydali. Dali jsme si za cíl vytvořit zásadní album, něco jako Black od Metalliky. Jenže jsme se snažili tak úporně, až nám z toho vznikl nablýskaný, uhlazený produkt.“

Muzikanti se tedy vypravili do studia znovu a nahráli nový reper- toár naživo. „Řekli jsme si, že písničky natočíme, jak je cítíme, a nebudeme se na nic ohlížet,“ popisuje bubeník. Výsledkem je album podstatně razantnější a agresivnější, než bylo předchozí There Is Nothing Left To Lose z roku 1999. „Každá deska je reakcí na tu předešlou. Došli jsme k názoru, že už nepotřebujeme dokazovat, že umíme hity pro rádia.“

Ve skladbě Tired hostuje kytarista Queen Brian May, který už s Foo Fighters v minulosti spolupracoval například v písničce Have A Cigar ze soundtracku k filmu Mission Impossible 2. „Hudebně si dobře rozumíme. Mnozí budou možná překvapeni, ale Brian umí mnohem víc než jen velká kytarová sóla.“

V prvním singlu All My Life jsou zase slyšet ozvěny zmíněných Queens Of The Stone Age. „Jejich hudba ovlivnila ve Foo Fighters nejen Davida,“ připouští Hawkins. „Nemá žádné stylové hranice a tryská z ní neuvěřitelná energie. Ale to není koneckonců nic divného, vždyť si najali nejlepšího bubeníka na světě!“

Foo Fighters.

Foo Fighters.

Foo Fighters: One By One. Obal alba. (2002).