RECENZE: Ministry páchají morální hygienu očistným hlukem

I když to Alovi Jourgensenovi a „jeho“ industriálně-metalové kapele Ministry už nelomozí tak stylotvorně jako kdysi, stále je to úctyhodně rozzlobený nářez, který je nutné respektovat.

Al Jourgensen, frontman Ministry | foto: Profimedia.cz

Ministry už nejspíš nikdy neuvedou své fanoušky v takový šok, jako když po klasickém, industriálněrockovými hity nadupaném albu Psalm 69 z roku 1992 vydali nepřístupný, drogovou paranoiou a zmarem nasáklý jedovatý bolehlav Filth Pig. Desku, do které se dostávalo stejně těžko, jak obtížně se pak vyndávala z přehrávače.

To v kapele ještě působil baskytarista Paul Barker, dnes jsou Ministry výlučně zhmotněním světonázoru Ala Jourgensena, jehož pohání vpřed hlavně neutuchající vztek nad současnou situací světa. Platí to i pro novinku Moral Hygiene.

Hudebně je to už léta stále stejná písnička, od Ministry se změna či progres neočekává. Hutné metalové kytarové riffy, nasekaná strojová rytmika, samply, foukací harmonika a páně Jourgensenův nezaměnitelný zpěv.

Moral Hygiene

65 %

Ministry

Když se ve skladbě Sabotage Is Sex za mikrofon postaví Jello Biafra z punkových Dead Kennedys, zní to jako sirnaté psycho-industrial-billy. Na několika místech zaslechneme povědomé postupy, ale nic, nad čím by se milovník zvuku, z něhož plnými hrstmi čerpali jistí Rammstein, musel zásadně ošívat.