„Strašně jsme si všichni tři užívali, že jsme spolu v kapele – že jsme Beastie Boys. Po Yauchově smrti jsem prožíval velmi těžké a smutné období, takže tvorba nové hudby vůbec nepřicházela v úvahu. Věnoval jsem se roli otce a pak jsme s Adamem (Horovitzem) pracovali na knize Beastie Boys Book. Oběma nám to pomohlo utřídit si naši společnou minulost,“ svěřil se Mike D v rozhovoru pro magazín NME.
Otcovská role a role hudebníka, skladatele, rapera a producenta se v jeho případě ovšem proťaly. Když se totiž Mike D v roce 2026 vrátil k hudební tvorbě, vystoupil na koncertě kapely Very Nice Person, kterou vedou jeho synové Skylar a Davis Diamondové. Oba se také podíleli na jeho sólovém debutu Thank You. Kromě nich nese deska podpis bratrů Eddieho a Mila Ruschových a Willa Graefea.
„Strašně mě bavilo tvořit hudbu s lidmi, které mám rád a které jsem si během spolupráce velmi oblíbil. A doufám, že výsledek naší práce bude těšit i ostatní. Přiznejme si – vydávám hudbu do podivného a temného světa, který je posedlý mocí a znehodnocuje umění, soucit, empatii a rovnost,“ dodal Michael Diamond ve zmíněném rozhovoru.
Není od věci připomenout, že Beastie Boys vzešli z punkové subkultury, v počátcích byly jejich puberťácky rozjívené a pařící songy plné sprosťáren a sexistických narážek, ale s dospíváním přišlo zklidnění a ponor do vlastního nitra. Zesnulý Adam Yauch se stal praktikujícím buddhistou, což ovlivnilo nejen hudbu kapely, ale také její zbylé členy. Samozřejmě, na popkulturní odkazy a střelené slovní hříčky si B-Boys čas našli vždycky.
Do kin jdou záchodkové záběry Beastie Boys |
Nejen po hudební, ale i po zvukové stránce byly jejich desky lahůdkou a v tomto ohledu vždy stály za zvýšenou pozornost. Zároveň – především na první „oťukávací“ seznámení zněly tak trochu neuspořádaně, rozháraně, neučesaně a teprve s následnými poslechy dostával ten punkovo-hiphopový chaos, řád, logiku a vyvstávala jeho ohromná promyšlenost a rafinovanost.
Podobně je na tom i Mikeova sólová prvotina. Úvodní Switch Up je postavená na neposedném breakbeatovém rytmu, druhá What We Got je typická „beastieboysovina“, jak vystižená z alb Ill Communication nebo Hello Nasty. Celou dobu podvědomě čekáme, kdy se k Mikeovi D s rapy připojí MCA a Ad-Rock.
Nejde vysloveně o hiphopovou desku, Thank You je eklektická kolekce elektro punku, potrhaných zvuků sesbíraných kdesi na křemíkovém smeťáku, ale i klidnějších, relaxačních momentů a křehkých melodií. Slyš třeba nostalgickou I Don’t Care. Zároveň je to album s prokoumanou dramaturgií, osobitou atmosférou a funguje jako celek pro nerušený poslech. Ten dá, podobně jako tomu bylo u desek Beastie Boys, vyniknout všem aranžérským a zvukovým rafinovanostem.
