Letošní nabídka Krásných ztrát je opravdu pestrá – od Michala Pavlíčka a Načevy přes Midi lidi až třeba po Báru Polákovou, vás osobně samozřejmě nevyjímaje. Podle jakého klíče jste letošní program sestavovali?
Ten klíč se v zásadě nijak moc nemění. Hlavní jsou stylová i generační pestrost a kvalita. Ta je pro nás mnohem důležitější než momentální popularita. Kvalita jednak léty ověřená, jednak ta, kterou cítíme z mladších, kteří toho ještě nemají tolik za sebou, ale jeví se nám jako perspektivní a zajímaví.
Vždycky čekám, kdo mě tam dostane do kolen. Často to bývá i někdo, koho jsem zatím vůbec neznal. Dramaturgie festivalu je totiž věcí kolektivní, já se jako řekněme „senior sboru“ cítím spíš jako takový pedagogický dozor. Mladé kapely do programu navrhují samozřejmě moji mnohem mladší kolegové.
