O kapele vypráví většinou s úsměvem, v rozhovoru se však otevřeně vrací i k temnějším vzpomínkám na vztahy s bývalými členy či na neshody s kolegou a kamarádem Pavlem Grohmanem, který před lety tragicky zemřel.
Ještě včera jste hráli na Slovensku. Jak jezdíte?
Společně dodávkou, naštěstí máme svého řidiče.
Už si povídáte?
(směje se) Máte ten náš příběh dobře nastudovaný, koukám… Nová parta funguje skvěle, už jsme spolu šestým rokem a pořád je to skvělé. Dali jsme si podmínku, že na jeviště chodíme střízliví, protože víme, že čistí hrajeme líp – a mně to i líp zpívá. Dřív to Hroch (zakládající člen kapely Pavel Grohman, zemřel při autonehodě v roce 2008, pozn. red.) kontroloval testerem, teď si věříme. Ale po vystoupení si samozřejmě někdy pár piv dáme, aby se nám líp spalo. Po koncertu jsme rozpumpovaní, potřebujeme se zklidnit.
Přemýšlel jsem o tom, jak to ukončit a zároveň co nejméně ublížit svým nejbližším. Musíte zmizet. Nesmíte svým blízkým dopustit to utrpení, aby vás museli identifikovat.
