Na prahu šedesátky vystudoval antropologii a po sedmdesátce dokončil dějiny umění. Za totality ho vyhodili ze žurnalistiky, a dva měsíce dokonce strávil ve vazební věznici. Živil se jako plavčík, umývač černého nádobí, skladník. Současně se věnoval hazardním hrám a sázkám na dostizích. Díky této zkušenosti po revoluci spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna, jejíž prodej mu v roce 2004 vynesl bezmála dvě a půl miliardy korun.
Čas vnímáme v různých chvílích jinak. Kdy vám připadal, že se vleče? A kdy naopak ubíhal jako splašený?
Takových příkladů je určitě mnoho. Zmíním nejaktuálnější. Podnikl jsem exkurzi na Ukrajině, kam jsem s dalšími dobrovolníky vezl zejména zdravotnická zařízení, pomůcky a ojetá auta, která lze předělat na sanitky a používat je přímo na frontě. Aby odvezly zraněné z nulté linie, jak tomu říkají, k normální sanitce, jež je pak převeze do nemocnice. Jednu noc jsme byli i v Pokrovsku, který se nachází v Doněcké oblasti. Zrovna se tam schylovalo k velké bitvě o toto město. Slyšeli jsme výbuchy a zvuk dronů.
Byl to humus žít v socialistické zemi ponížené po okupaci, potácející se od vynuceného slavení jednoho komunistického výročí k tomu druhému, bez jakékoliv naděje a vize.
