Drtivá většina písní ze „ztracené desky“ nikdy nevyšla na oficiálních vinylech, ač se během let objevovaly na různých kompilačních cédéčkách. Z alba nahraného v roce 1972 vyšel jen titulní singl, a poté ho Gaye stopnul. Jedním z důvodů byl ten, že se neshodl v politických názorech s Berrym Gordym, šéfem vydavatelství Motown. Ale rovněž se zalekl ohlasů na skladbu You’re the Man.
You’re the ManAutor: Marvin Gaye Hodnocení: 80 % |
Zatímco jeho předcházející nahrávka What’s Going On byla zaměřena sociálně kriticky, na albu You’re the Man Gaye tepal přímo politiku prezidenta Richarda Nixona. Což je věc, jež samozřejmě v dnešním rozpoložení ve Spojených státech musí zákonitě zase rezonovat. Navíc jsou jednotlivé skladby nově smíchané a konečně pohromadě.
Fotogalerie |
Hlavně je to ovšem dobrá a svěží muzika. Gaye tehdy názorně dokazoval, že protestsongy se dají pojit také s hudebně radostnými motivy. Samozřejmě, že institut posmrtné desky vždy přináší body navíc, ale v případě skladeb jako We Can Make It Baby či I’m Gonna Give You Respect to ani není potřeba. Škoda, že album nevyšlo ve své době. Dobře, že jsme se jej dočkali aspoň nyní.
Z úplně jiného žánru a se zcela jinou historií přichází novinka od J. J. Calea. Ten poslední řadové album vydal před deseti a zemřel před šesti lety. Všech patnáct skladeb na desce Stay Around však ještě vyprodukoval a smíchal osobně. Soubor připravila vdova Christine Lakelandová se záměrem „použít maximum toho, co vzniklo z Johnových uší a prstů“. Podle ní v nahrávkách zanechal hodně lidských pocitů.
Stay AroundAutor: J. J. Cale Hodnocení: 70 % |
Cale měl ve zvyku nahrávat víc materiálu, než se na jednotlivé desky mohlo vejít, takže podle všeho bylo z čeho vybírat. Taky to zjevně nejsou zbytky, u kterých by bylo potřeba složitě vymýšlet a obhajovat, proč z nich poskládat nové album. Ne, toto je sebevědomá a plnohodnotná nahrávka hudebníka na vrcholu.
A stejně jako You’re the Man je typický Marvin Gaye, Stay Around je jasně rozpoznatelný Cale. Zpěv trochu šeptající, který však přináší víc emocí než od leckterého rozjetého křiklouna.
Za povšimnutí stojí třeba perfektně šlapající, a přitom vlastně jemná píseň Tell You ’Bout Her, Oh My My s luxusním kytarovým doprovodem nebo libová country pecka Wish You Were Here. Do nahrávky If We Try se dostalo i vrzání židle. Pro někoho chyba, pro jiného spíš autenticita, jaká se dnes už nepotká. Většina desky je však v pořádku. A to nejen technicky.
