Do Mekky showbyznysu duo, nominované na Grammy a Oscara díky své hudbě k filmu Once, v minulosti už zavítalo. Poprvé ale nebydlí v hotelu, ale u kamarádky.
"Máme díky tomu vetší soukromí. Ráno si můžeme udělat snídani podle našich představ a nemusíme chodit někam do restaurace," říká česká devatenáctiletá písničkářka, které jinak Los Angeles moc neuhranulo.
V hotelech se odbývají rozhovory s novináři, třeba ve Standardu na slavném Sunset Boulvard. Leží coby kamenem dohodil od věhlasných rockových klubů, v nichž začínala třeba skupina Guns n´ Roses.
Přes ulici je hotel Hyatt, který proslavili Led Zeppelin vyhazováním nábytku z nejvyšších pater.
Plejáda slavných jmen na Irglovou čeká dnes v noci při udílení Grammy, cen americké hudební akademie. "Ráda bych se pozdravila s Ringo Starrem, Brucem Springsteenem a dalšími. Nejsem si jistá, co si s nimi povídat, ale už jen možnost být s nimi na slavnostním večeru je neuvěřitelná."
Irglová jako by si důležitost udílení cen neuvědomovala. Na rozhovor přišla nenalíčená, v džínech a bez jakékoliv nervozity. Jaký rozdíl oproti hollywoodským hvězdičkám! Přes neobvyklý zájem médií se dokonale soustředila a odpovídala s energií, posunující devítihodinový časový rozdíl mezi Prahou a Los Angeles do říše snů.
Zaujalo vás Los Angeles?
Nejsem tady poprvé. S Glenem jsme tu byli už několikrát. Přiznávám, že Los Angeles nepatří k městům, ve kterých bych si přála žít. Ráda chodím pěšky nebo jezdím na kole, ale tady bych se bez auta nikam nedostala. Výsledkem toho je i smog, kterému bych se raději vyhýbala.
Nic by vás ve zdejší továrně na sny nepřesvědčilo?
Snad jedině počasí. Dnešních osmadvaceti stupňů si vážím, zvláště po tom, co jsem přiletěla ze studené Evropy. Také jsme objevili, že jsou tady kaňony plné indiánských stezek, kterými se dá projít do zarostlé přírody v kopcích nebo k oceánu. Když nemáme práci a nechceme skládat písničky, dokonale si to užíváme.
A co turistické atrakce? Zašli jste na Chodník slávy nebo slavné otisky před Čínským kinem?
Ne. Upřímně řečeno, ani mě to příliš nezajímá. Když přijedu do nového města, snažím se především nasát jeho atmosféru. I proto, že většinou na nic jiného není ani čas.
Nedostala jste se kvůli nominacím na Grammy a na Oscary na rozcestí? Budete dál zpívat a skládat, nebo přemýšlíte o herecké kariéře?
Jako herečku sama sebe prozatím vůbec nevnímám. Když jsme natáčeli, neměla jsem žádné velké sebevědomí a nevím, jestli bych to dokázala i podruhé. V hudbě si věřím mnohem víc.
Už loni jste měli v Americe koncerty. Jaký jste z nich měla pocit?
Lidé nás tady přijali ohromně, stejně jako diváci našeho filmu. Nevím, čím to je, ale v Americe našemu příběhu lidé rozuměli nejlíp. Možná tím ohodnotili i to, že jsme se vymykali obvyklým programům zdejších kin plných thrillerů, hororů a akčních snímků.
Jak se vám spalo před slavnostním ceremoniálem?
Ani já, ani Glen jsme neměli žádné problémy. Bereme to tak, že už jen ta nominace je takovým úspěchem, že dostat Grammy by bylo jenom pověstnou třešničkou na dortu. Jdeme proto na ceremoniál s pocitem, že si ho užijeme. Neočekáváme, že cenu dostaneme, a pokud k tomu dojde, budeme samozřejmě šťastni.
Máte připravený děkovný projev pro případ, že vyhrajete?
Ne, tím jsme se ještě nezabývali. Ale z filmové akademie, která udílí Oscary, nás už pozvali na školení, jak se v podobném případě zachovat. Dostali jsme cédéčko, na kterém Tom Hanks vysvětluje, jak by slavnostní řeč měla vypadat a co by se nemělo dělat. Například nemáme recitovat jména nebo číst poděkování z papíru.
