„S hlubokým zarmoucením oznamujeme, že zemřela zpěvačka, písničkářka a herečka Marianne Faithfullová. Marianne zesnula pokojně v Londýně obklopena milující rodinou. Bude nám velmi chybět,“ znělo prohlášení podle webu BBC.
Jagger na síti Instagram napsal, že ho zpráva o úmrtí Marianny hluboce zarmoutila. „Byla tak dlouho součástí mého života. Byla báječnou přítelkyní, krásnou zpěvačkou a skvělou herečkou. Navždy na ni budeme vzpomínat,“ uvedl.
Jaggerův kolega z kapely Keith Richards zveřejnil fotografii, na které si s Faithfullovou přiťukávají - on se sklenicí vína, ona s šálkem čaje. „Jsem tak smutný, bude mi chybět!“ napsal. Ronnie Wood, který rovněž patří k Rolling Stones, se na Instagramu se zpěvačkou také rozloučil. „Sbohem, drahá Marianne,“ napsal.
Na jeden lidský život toho britská zpěvačka a herečka Marianne Faithfullová prožila víc než dost. Svého času tvořila jeden z prominentních párů světa showbyznysu s Mickem Jaggerem - křehká blondýnka a rebel. Divoká léta s sebou ale přinesla i drogy, deprese či pokusy o sebevraždu. Faithfullová, jež uhranula svět hlasem, který obrousil sám život, se ale vždy dokázala sebrat a stala se respektovanou interpretkou šansonů či děl Kurta Weilla.
Pro zpěvačku psaly takové osobnosti jako Nick Cave, Roger Waters, Brian Eno či PJ Harveyová. Poprvé přitom zbořila hitparády už v létě 1964 svým vůbec prvním singlem As Tears Go By, který napsali Jagger a Keith Richards z Rolling Stones.
Jen o pár let později, v roce 1969 Faithfullová téměř zemřela po požití množství alkoholu s barbituráty. Když se probrala z kómatu, procházely jí hlavou vize, které pak zpracovala do textu balady Sister Morphine. „Stouni“ ji posléze natočili na své album Sticky Fingers.
Marianne Faithfull, múza starých i mladých rockerů, bude v Praze slavit![]() |
Faithfullová se narodila 29. prosince 1946 v Londýně v „lepší rodině“. Její matka byla rakouskou baronkou, otec učil na univerzitě. Jistou pikantérií je, že z matčiny větve do jejích předků patří i Leopold von Sacher-Masoch, autor zásadního sadomasochistického díla Venuše v kožichu. Výchovu však měla jako dítě docela přísnou, mimo jiné chodila do klášterní školy. Nakonec ale nad jeptiškami zvítězil rokenrol.
Všechno začalo v jedné mondénní londýnské galerii, kterou vlastnil John Dunbar, s nímž Faithfullová žila. Na jednom z večírků se tam v roce 1964 totiž objevil i manažer Rolling Stones Andrew Oldham. A byl to právě on, kdo našel v mladé dívce, ztělesňující andílka i vampa v jedné osobě, potenciál hvězdy. Traduje se, že smlouvu jí nabídl dřív, než ji vůbec slyšel zpívat. A vyšlo mu to. Z Faithfullové se na několik let stala nepřehlédnutelná společnice chlapců z Rolling Stones.
Ačkoli jejím manželem a otcem syna Nicholase byl stále Dunbar, jako jejího životního partnera vnímal celý svět Micka Jaggera. Zpěvačka se časem zaměřila také na herectví. Na divadle si zahrála v Čechovových Třech sestrách, ve filmu Dívka na motocyklu pak po boku Alaina Delona. Dostala se i k Shakespearovi: filmový Hamlet režiséra Tonyho Richardsona s Faithfullovou coby Ofélií z roku 1969 patří ke klasice.
Jima Morrisona zabil můj bývalý přítel, říká Marianne Faithfullová![]() |
Konec 60. let ale do jejího života přinesl mnoho špatného. Potratila Jaggerovo dítě, přehnala to s alkoholem a barbituráty a ocitla se na prahu smrti. Po krachu manželství skončil v roce 1970 i její slavný vztah s Jaggerem, který Faithfullovou opustil kvůli budoucí ženě Biance. Tehdy nastalo krušné období lemované pokusy o sebevraždu, pitím, heroinem, neschopností starat se o dítě a životem ve squatu bez zájmu o cokoli.
Z krize se však vzpamatovala a po pár nevýrazných albech vydala v roce 1979 věc, kterou už od ní nikdo nečekal - sugestivní Broken English. Posluchači byli překvapeni, kritici nadšeni: po dívčím hlásku nebylo ani stopy. Zrodil se „Tom Waits v sukních“. Úspěch slavila i deska coververzí Strange Weather (1987). V 90. letech se pak Faithfullová věnovala šansonu, který jejímu naturelu a „nemocnému“ hlasu, obroušenému životem, seděl asi nejvíc.
Na albu A Secret Life (1995) spolupracovala se slavným skladatelem Angelem Badalamentim, deska 20th Century Blues (1996) je zase zaměřena na písně německého klasika Weilla. Nahrávka jeho a Brechtovy opery The Seven Deadly Sins zaujala i ve světě vážné hudby. Na album Before The Poison (2005) jí autorsky přispěli PJ Harveyová a Nick Cave, na předchozím elektronickém Kissin Time (2002) pracovala s hudebníky o generaci mladšími: Beckem, Billym Corganem ze Smashing Pumpkins či členy kapel Blur či Pulp.
„Můj život nebyly vždy jen samé příjemné okamžiky, ale jsem za něj osudu vděčná: přinesl mi víc dobrého než špatného,“ tvrdila šarmantní dáma, která se českému publiku poprvé představila v roce 2002 v pražském Paláci Akropolis. V apartním červeném koženém kalhotovém kostýmu, lehce pokuřující cigaretu, předvedla Faithfullová s mladou kapelou za zády nejen svůj široký stylový rejstřík, ale i smysl pro suchý humor.
Zpěvačka, která na prahu šedesátky vyhrála boj s rakovinou prsu, se před české publikum několikrát vrátila. V roce 2007 byla například hvězdou festivalu Colours of Ostrava, v říjnu 2015 pak vystoupila v pražské Arše v rámci 50th Anniversary World Tour, kdy představila i album Give My Love to London. Po něm vydala ještě dvě desky - Negative Capability (2018) a She Walks in Beauty (2021).