RECENZE: Popovější než dřív. Marek Ztracený ve Vlastním světě dospěl

Chytlavé hity, jež už prověřil rádiový éter, dojemné balady, humorný kousek o přepadení dvěma lahvemi vína a duet s Martou Jandovou. Deska Vlastní svět nabízí v podstatě vše, co se od Marka Ztraceného čeká. A k tomu navíc nejvymazlenější zvuk, jaký byl dosud na písničkářových albech k slyšení.

Ztracený neponechal nic náhodě. Nahrávku nakopl už dobře známými singly Vlastní svět a Léto 95, takže posluchač může mít pocit, že dostal do rukou něco důvěrně poznaného. Hlavní deviza zpěvákovy albové novinky však spočívá hlavně v produkci. Té se ujal Dalibor Cidlinský jr. a Ztraceného druhdy trochu syrové písně oblékl do zdařilého popového hávu.

Aby nenastala mýlka. Ne že by ty písničky nemohly fungovat osekané na zpěv s klavírem nebo kytarou. Produkce tu neslouží k tomu, aby zakryla nedostatky, ale vyzdvihuje přednosti.

Kromě zmíněných hitů, kterými album začíná, se Cidlinský v dobrém slova smyslu nejvíc vyřádil ve skladbách jako Minulost s mohutnými refrény nebo Na jednu noc, kde dovedl písničkáře do polohy, která mu podle všeho velmi vyhovuje. Celá nahrávka působí tak kompaktně, že ani programované bicí, častý kámen úrazu hudby, která si jinak zkouší hrát na něco jiného, než je přímočarý pop, tu nejsou na překážku.

Vlastní svět

85 %

Autor: Marek Ztracený

A přitom všem není deska Vlastní svět vůbec jednolitá, neřkuli jednotvárná. Vynalézavé vnitřní rýmy v písní Kolem a kolem způsobují přesně to pnutí, které posluchač čeká od písničkáře. Píseň rodičům je jímavou reflexí syna a otce a Dvě láhve vína jsou legrácka, s níž si na koncertech ještě užijeme.

Marek Ztracený vydal první opravdu dospělou nahrávku. A přitom neztratil nic ze své hravosti.