Madonna vždy chtěla být slavná a bylo jí celkem jedno, v jakém oboru. Netužila být vyloženě zpěvačkou, když v roce 1978 odešla z rodného Michiganu do New Yorku, zkoušela to jako tanečnice, modelka, bubenice a také jako rocková vokalistka.
U zpívání nakonec zůstala, i když s rockovou hudbou neměly její začátky a ani pozdější kariéra celkem nic společného. V roce 1982 jí dala šanci gramofonová firma Sire a vydala jí singl s diskotékovou písničkou Everybody. Nevedl si v hitparádách zle, což zástupce Sire přesvědčilo dát mladé zpěvačce šanci a podepsat s ní smlouvu na debutové album. Vyšlo v roce 1983 pod prostým názvem Madonna. Líbilo se, obsahovalo několik příjemně chytlavých písniček jako Holiday, Borderline nebo Lucky Star.
Úspěch měla i následující deska Like a Virgin z roku 1984, na níž Madonna dala na vědomí, že jí kromě hudby samotné bude stejnou měrou – ne-li větší – zajímat vizuální prezentace sebe sama. Výrazné kostýmy s dráždivě erotickým podtextem, silně stylizované fotografie, šperky včetně masivního kříže. To vše mělo za cíl zaujmout, šokovat a také odvrátit pozornost od faktu, že Madonna ve skutečnosti není nijak výraznou zpěvačkou.
Film o Madonně od Madonny
Její nejsilnější stránkou byla vždy cílevědomost a odhodlanost. Madonna by nebyla tam, kde je teď, kdyby jako drožkářská kobyla přikyvovala radám manažerů a dělala jen to, co se po ní chce. Svou nejen hudební, ale i hereckou a filmařskou kariéru měla vždy pevně v rukou. Sledovala soudobé trendy v populární muzice a vždy přesně věděla, na koho se obrátit, aby takříkajíc držela prst na tepu doby. Na jednom z jejich vrcholných alb Like a Prayer tak spolupracovala s excentrickým géniem Princem, album Ray of Light připravila společně s renomovaným britským producentem Williamem Orbitem a je to dodnes její absolutně nejzdařilejší deska.
Do studia si zvala jména jako Mirwais, Stuart Price, Pharrell Williams nebo Justin Timberlake. Nesnesla by, kdyby byla demodé, nepřenesla by přes srdce, že by její pracně vybudovanou obchodní značku Madonna spravoval někdo jiný. Když se před časem objevily informace o chystaném filmu na motivy jejího života, asi nikoho nepřekvapilo, že vznikne v její režii a podle jejího scénáře. Sama si také vybrala svou hereckou představitelku – Julii Garner, známou ze seriálů Neskutečná, Anna, Ozark nebo filmu Charlieho malá tajemství.
„Prožila jsem výjimečný život a musím natočit výjimečný film,“ prohlásila sebevědomě. Půjde o její třetí režijní počin, přičemž ty předchozí – hudební drama Špína a moudrost a romantika Králova láska – žádnou díru do světla neudělaly. Dodnes vysmívaný je snímek Trosečníci, který na její popud natočil a v roce 2002 poslal do kin její tehdejší manžel Guy Ritchie.
Neříkejte mi Madge
Jako herečka je pak Madonna dlouholetým favoritem ceny Zlatá malina. Nominací a vítězství má celou náruč a vyvažuje je snad jen role ve filmu Evita, za kterou dostala Zlatý globus. Zda bude Madonnin biopic výjimečný, či nikoliv, je celkem podružné. Důležitější je, že se o něm bude mluvit, psát, debatovat a v kině nejspíš taky nezapadne. To už si Madge, jak se jí občas říká, i když ona sama tu přezdívku nesnáší, ohlídá.
V jejím případě se nic neděje náhodou a vše je součást promyšleného plánu. Stejně jako kniha žhavých fotografií Sex, která doprovázela vydání alba Erotica z roku 1992. Nebo ona sama s trnovou korunou a ukřižovaná, jak předvedla v rámci Confession Tour v roce 2006, což samozřejmě silně popudilo církevní kruhy, které na ni mají spadeno už od dob, kdy se vymezovala vůči Vatikánu, potratům a natočila údajně rouhačský klip ke skladbě Like a Prayer.
