Zvládl izolaci, večeřel s královnou. Český pianista hraje jako ďábel

  17:55aktualizováno  17:55
U nás je to fantasmagorie: soutěž interpretů klasické hudby sleduje na obrazovkách půldruhého milionu diváků, finalisty k sobě pozve hlava státu, vítěze poznávají kolemjdoucí. Mladý český pianista Lukáš Vondráček to však zažil.

Lukáš Vondráček na koncertě v Rudolfinu | foto: archív Českého rozhlasu

V pátek poprvé koncertoval v Praze s orchestrem od květnového triumfu v Belgii, kde jako první Čech vyhrál jednu z nejnáročnějších a nejprestižnějších soutěží. Ta nese jméno belgické královny Alžběty (1876 - 1965), která se narodila jako bavorská princezna, provdala se za belgického následníka trůnu a roku 1909 s ním nastoupila na trůn.

Soutěží se v různých oborech, na klavír už od roku 1938. Už samotný postup do finále je nesmírně obtížný, jeho účastníky však čeká to nejtěžší: v naprosté izolaci, odpojeni od internetu i telefonu, musejí během několika dnů nastudovat zbrusu novou skladbu, kterou nikdy předtím neslyšeli ani neviděli v notách. Vítězi se ovšem zcela změní život. „Zájem mne až překvapil. V Belgii jsem od května už několikrát znovu koncertoval a lidé mne pořád zastavují na ulici, chtějí se se mnou fotografovat. Soutěž tam má obrovské renomé, přenáší ji televize, letos ji prý sledovalo půldruhého milionu diváků, přitom Belgie má méně obyvatel než Česko. Také současná královna chodila i s králem poslouchat, dokonce jsme byli pozváni do paláce na soukromou večeři,“ vzpomíná Vondráček.

Fotogalerie

Skladba, kterou se musel v odloučení od světa naučit, napsal skladatel Claude Deloux. „Byla docela dlouhá, měla asi 45 stran. Jmenovala se Sen motýla, ale upřímně řečeno, já jsem v ní žádný sen nerozpoznal,“ směje se Vondráček již s odstupem. Porotu však nadchnul stejně jako provedením Rachmaninova Klavírního koncertu č. 3.

Vondráček pochází z Opavy, na klavír hraje od útlého dětství. Byl považován za zázračné dítě, ale vyrovnat se s takovou nálepkou podle něj nebylo lehké. „Nic zázračného na tom není, jen dril. Do určitého věku stačí instinkt, ale pak musíte začít hledat v hudbě hloubku. U mne krize přišla kolem osmnáctého roku, kdy jsem si uvědomil, že mám před sebou celoživotní cestu bez konce... Přemýšlel jsem, zda vůbec pokračovat,“ přiznává.

Nakonec zlom překonal, důkazem čehož je bezesporu i vítězství v Soutěži královny Alžběty. Součástí první ceny je též koncertní šňůra, rozvržená na další dva roky. „Nabídky jsou teď samozřejmě prestižnější, ale o to mi ani nejde, chci prostě dělat hudbu, posouvat se dál, lhostejno zda v českém městě, nebo v Carnegie Hall,“ tvrdí Vondráček.

Ani básník, ani inženýr

Třicetiletý pianista žije v americkém Bostonu, kde studoval, a při jeho vytíženosti nebylo snadné najít volný termín pro pražský koncert. Nakonec se to však podařilo a Vondráček přednesl v Rudolfinu za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a polského dirigenta Michala Nesterowicze Koncert pro klavír a orchestr č. 3 od Sergeje Prokofjeva. Tedy skladbu, v níž se romanticky zabarvená lyrika prolíná s řízným, přímočarým a sarkastickým výrazem. Shodou okolností jinou skladbu Prokofjeva, Sonátu č. 7, hrál Vondráček před třemi lety na Festivalu Rudolfa Firkušného, a právě s ní udělal největší dojem.

Tenhle pianista je výbušný, spontánní typ virtuoza, pro nějž technické výzvy dávno neexistují, možná ho i nudí, a tak se vrhá do skladby s obrovským zápalem a přetváří ji k obrazu svému. Není to zrovna „básník klavíru“, ani „inženýr klavíru“, analyzující a hrající si s jemnými odstíny, spíš instinktivní „dramatik klavíru“, vyznávající efektní kontrasty. Naštěstí jeho hra není stavěná pouze na odiv, Prokofjeva svým živelným přístupem báječně ozvláštnil. Koneckonců jen takový pianista dokáže udělat skutečnou hudbu z některých ďábelsky těžkých skladeb. Vondráček to dokázal v přídavku, jímž byla Lisztova Transcendentální etuda č. 9.

S podobně svéráznými sólisty mohou mít orchestry i dirigenti problém, naštěstí Nesterowicz se s Vondráčkem zná a doprovod ukočíroval dobře. Nicméně bylo to asi to jediné skutečně zajímavé na koncertu, který se konal ke Dni nezávislosti Polské republiky, a na němž ještě zazněla Malá suita od Witolda Lutoslawského, Čajkovského Symfonie č. 5 a Dvořákův Slovanský tanec č. 8. Především Čajkovskij trpěl až příliš rychlými tempy a zvukovou tvrdostí, což je něco dost jiného než žádoucí citovost a kultivovanost. Srovnání s Orchestra dell’Accademia di Santa Cecilia, která nedávno tu samou symfonii hrála s dirigentem Antoniem Pappanem na závěr Dvořákovy Prahy, bylo nelítostné.

Vondráčkův výkon však zůstane v paměti. Při jeho mládí nezbývá než sledovat, jak se bude dál vyvíjet. Od časů Rudolfa Firkušného a Ivana Moravce totiž stále čekáme na skutečně světového českého pianistu. Možná se už našel.

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Eros Ramazzotti nebo Andrea Bocelli. Podívejte se...

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

V 92 letech zemřela Vlasta Chramostová, herečka tří různých životů

Ve věku 92 let zemřela v neděli filmová herečka, signatářka Charty 77 a dlouholetá členka činohry Národního divadla...

Premium

Karel Gott byl s koncem smířený. Proč bych se měl rouhat? přemítal

Kdysi řekl, že ho fascinuje dostávat se na novou půdu. A dobývat ji. Pomalu, kousek po kousku. Dobyl ji znovu, když se...

Nechci být neuctivý, ale ceny mi někdy přijdou zbytečné, řekl Dyk s Thálií

Originálním proslovem zaujal Vojtěch Dyk, který v sobotu večer převzal Cenu Thálie v kategorii muzikál. Svým výkonem v...

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Lara Fabian oslaví v Praze narozeniny. Máme exkluzivní přednostní nákup vstupenek

Po dvou letech se 9. června 2020 vrátí do Prahy Lara Fabian. Zpěvačka belgicko-italského původu má k českému publiku...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

GLOSA: Byčkov řídil Mou vlast jako běžný koncert. Nic méně, nic více

Smetanova Má vlast je „doma“ na zahajovacím večeru Pražského jara, nicméně hrát se přirozeně může kdykoli. Na běžný...

VIDEO: Podívejte se na nový klip kapely Wohnout k písni Mandragora

Zpočátku se na trhlou čtveřici Wohnout dívalo tak trochu skrz prsty, ona zatím vyrostla ve svébytné těleso a dnes má už...

Anna K. vyráží na předvánoční akustické turné. Má to vývoj a dynamiku, říká

Nejprve se „odpojeným“ koncertům bránila, nakonec ji ale nadchly natolik, že po loňské šňůře akustických vystoupení...

Premium

KOMENTÁŘ: Jak odmítnout Plácida Dominga. MeToo má oběti i v klasické hudbě

Jedno divadlo za druhým zavírá dveře před Plácidem Domingem, dalším padlým v dívčí válce moderně zvané MeToo. Nejlepší...

ZE ŽIVOTA: Můj muž neví, jestli chce být u porodu
ZE ŽIVOTA: Můj muž neví, jestli chce být u porodu

Ahoj, jsem ve 31 tt a pochopitelně přemýšlím nad porodem. Jsem prvorodička, takže mám z toho všeho strach a chlap mi moc nepomáhá. Chce být u porodu, ale zároveň je pro něj asi důležitější být v práci, protože kdykoli se bavíme o tom, zdali si bude moci vzít volno nebo zařídit, že bude okolo termínu v práci někde kolem a ne v zahraničí, je to pro něj problém.

Najdete na iDNES.cz